Vyrazil jsem včera na každoroční degustaci portfolia Premier Wines & Spirits, přechutnat oblíbence a třebas i objevit něco nového. Chutnat rozhodně bylo co, ale mezi „objevy“ bych zařadil hlavně italskou Azienda Agricola Pieropan (web) a jedno moc fajn německé vinařství o kterém bude řeč později. Hlavně u té Itálie mnozí zakroutí hlavou, že už je neznám dávno, ale když lovíte obskurní mikroproducenty ze španělských hor, tak vám občas něco uteče ;-) Takže ve zkratce hurá na ně. Pieropan je tradiční vinařství ze Soave, s historií od konce 19. století. Vinice jedou v bio režimu a primárně se zaměřuji na bílá z tamních vulkanických půd, ale najdete u nich i Valpolicellu a Amarone. Jejich základní Soave classico 2018 je mix různých poloh, odrůdově Garganega 85 % a Trebbiano di Soave 15 %, školeno v betonu na kalech a lahvováno na jaře následujícím po sklizni. Svěží, čisté, čerstvé, s jemnější ovocnou a lehce florální aromatikou, suché a šťavnaté, s bezva minerální linkou a lehkou mandličkou v závěru, vyvážené a slušně dlouhé. Uměřená, příjemná bezva věc.
Z vín pocházejících už z jediné vinice, ze svahu v nadmořské výšce 200 až 300 metrů a spíše se staršími (30 až 60 let) keři, se chutnalo Soave Classico Calvarino 2017. Opět beton, ale zrání na kalech rok, odrůdově Garganega 70 % a Trebbiano di Soave 30 %. Opět čerstvé, energické, minerální, především florální aromata ale i se zajímavějšími hlubšími tóny, až peckoviny a podhoubí. Suché, čisté, šťavnaté s poměrně výraznou kyselinou ale vyvážené, dlouhé. Má to něco navíc, elegantní vrstevnaté bílé. Baví velmi!
Soave Classico Lo Rocca 2017 je opět jediná vinice, jihozápadní svah v nadmořské výšce 200 až 300 metrů, na kopci Monte Rocchetta pod středověkým hradem. Zde je to čistá Garganega, pozdější sběr hodně zralých hroznů, pomleté hrozny krátce macerují se slupkami v 2500l sudu, po fermentaci zraje víno zhruba rok v sudech 500 až 2000l na jemných kalech. Výraznější, nazlátlá barva. Ve vůni více směrem žluté ovoce a krémovost, trochu oříškové a kořenité, dost výrazný projev dřeva. V chuti suché, čisté, trochu plnější a zakulacenější, dobrá délka, opět docela dost dřeva. Není to špatné, jen takové… hůř zařaditelné, šablonovitější. Nevím, ty varianty jen z betonu mne oslovují výrazně víc. Ale třeba z lepšího (většího) skla a k vhodně zvolenému jídlu by to šlo.
Valpolicella Superiore Ruberpan 2015 pochází z kopců Cellore d'Illasi, vinic v nadmořské výšce 350 až 500 metrů a i zde v certifikovaném bio, odrůdově zhruba ze 2/3 dominuje Corvina Veronese, zbylá třetina je Rondinella, Corvinone a Croatina Veronese. Ale je v tom i malý díl různých dalších starých odrůd z oblasti. Necelé dva týdny fermentace a macerace s pravidelným ponořováním matolinového klobouku, zraje v 500 a 2500l sudech až dva roky, někdy i déle, a následně ještě v lahvi než jde na trh. Spíše světlá rubínová barva. Čerstvá, svěží, velmi příjemná aromatika, peckoviny do třešní a něco kořenitosti, znatelné dřevo. Suché, čisté, ovocné, svíravé, vyvážené, slušně pitelné. Ještě potřebuje trochu času se srovnat, ale slušné červené.
