Minulý týden dorazil do Prahy Jaroslav Osička (web) s manželkou, aby zde v Autentistovi představil aktuální produkci vinařství (a následně ve Veltlínu unikátní vertikálu Pinot-Chardonnay, které jsem se bohužel už neúčastnil). Vína dosud v sudech či tancích, ta již připravená k prodeji i lahve co ještě budou čekat ještě hezkých pár měsíců ve vinařství už v lahvích, než se srovnají a budou připraveny k prodeji. U Osičku totiž není nic neobvyklého, když jde víno na trh až po třech či čtyřech letech, pokud to podle nich potřebuje. Tenhle producent z Velkých Bílovic byl vlastně jedním z mých prvních zásadních setkání s filozofií „autentických“ vín na Moravě a jde o vinařství, které za uplynulých mnoho let sleduji asi nejdetailněji a také jsem u nich byl nejčastěji (a obvykle opouštím sklep s poznámkami k mnoha desítkám různých vín, čím dal kratších a méně smysluplných, občas už je to jen zkratka odrůdy a nějaký znak typu vykřičník či několik teček…). Je na nich vidět že vědí co dělají a proč, vývoj jde u nich zřetelně kupředu – od jasně formulovaného macerování celých bobulí u bílých, přes nově tisícilitrové dubové sudy z domácí dřeva po možná ne tak důležitý ale zřetelně pozitivní vývoj vinět a textů na nich.
Ve vinicích, kterých mají zhruba 3 ha, samozřejmě čistě. Výsadby s důrazem na diverzitu klonů a některé dosadby prováděné hřížením (a s pocitově lepšími výsledky než réva na podnožích). Spontánní fermentace a v podstatě jen decentní fyzikální zásahy ve sklepě, bez aditiv, žádné řízené kvašení a kontrola teploty, krom rozumného síření někde k 40 mg/l celkové (a někdy se obejdou i bez toho) až před lahvováním snad jen občas hrubá filtrace. Mix různých velikostí sudů s postupným příklonem k větším objemům. Hodně zajímavá práce s víny lahvovanými i s kalem. Jasné zaměření na Chardonnay a Rulandské šedé v seriózní podobě, ale mají rádi Tramín a Ryzlink a pracují i s dalšími odrůdami. Na export už zmizne tak půlka jejich produkce. Následující poznámky si sepisuji i tak trochu pro sebe jako „co dál sledovat a nezapomenout pořídit“ :-)
P.A.N. 2019 (vysvětlení názvu v článku ke staršímu ročníku) půl na půl Pinot Noir a André, ještě hodně živé a dokonce ani malolaktika nedojela. Čerstvé, peckovinové a kořenité, tak nějak mile fajn. Suché, čisté, bezva kyseliny a pitelnost, opět peckovinové ovocnost a slušná délka. Nic složitého, ale poctivé pití, kterého se dá zvládnout víc. Modrý portugal 2019 (starší výsadby z let 1993 a 94, je v tom namíchána troška Zweigeltrebe) čerstvé, přímočaře čistě ovocné, suché, uhlazenější ovocné a snadno pitelné v chuti, lehce zemité v závěru. Voňavější, nekomplikovaná věc. Ryšák 2019 je rovným dílem Pinot Noir a Pinot Gris s pár dny macerace a zráním ve starších barrique a 500l sudech. Narůžovělá barva, čerstvé, jablíčkové a jemně červeně ovocné, suché, mladistvé, ještě hodně primární a nehotové. Ale bude myslím fajn.
Akácia 2019 je Ryzlink rýnský a trocha Sauvignonu z akátu, maceruje v tom něco přes desetinu nepoškozených pečlivě obraných bobulí asi dva měsíce. I zde ještě kalné, bez malolaktiky a ve vývinu. Čerstvé, energické, voňavé, florální a ovocné do žlutých plodů, zralá hruška. Suché, výrazná kyselina, živost a energie, zábavné zatím dost přísné pití. I Milerka 2019 je zatím kalnější, školeno ve starých dubových sudech a zase dva měsíce bobule. Jemnější florální projev, čerstvé, suché, čisté, fajn kyselina, lehkost a pitelnost, lehce svíravé. Přístupné, nic nepředstírající poctivé bílé.
Pinot Gris Rezerva 2016 strávil dva roky v sudech na jemných kalech. Tmavší, nazlátlé v barvě. Zajímavá aromatika, doširoka rozkročená a otevřenější s jemnějšími zábavnými odbočkami, suché, čisté, s výraznější kyselinou, vyvážené, s výborně zapracovaným dřevem a délkou. Intenzivní, hodně na kyselině, serióznější podoba šeďáku. Pinot Gris 2017 nazlátlé, školeno poprvé v českém dubu (první použití sudu). Ovocnost, lehce toastové, pikantnější tóny, žluté ovoce. Suché, čisté, fajn kyseliny a slušně postavené i dlouhé, voňavější expresivnější projev a moc zajímavý kousek. Na podzim jsem tu popisoval K.O. verzi, kterou se i následně zásobil. Pinot Gris 2018 je druhé použití sudu, ještě nehotové víno a stále leží v sudu. Čerstvé, voňavější, trošku syrovější „vlhké dřevo“ projev a nečekaná linka tyčinky Margot. Suché, čisté, sladší ovocnost, solidní kyseliny, trochu divočejší, rozstřelené a nepřipravené, se zemitějším dojezdem. Tohle potřebuje dodělat.
Shodou okolností jsem teď doma otevřel i Pinot-Chardonnay Rezerva 2013 v běžné a také v K.O. (vysvětlení viz nedávný článek) verzi. Jde o směs odrůd Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Gris. Zadní i Přední hora, něco macerace s bobulemi, dva roky v sudech. Klasika má tmavou zlatou barvu až lehce s bronzovým nádechem. Efektní, slinosbíhavá, širší vůně. Navinulejší ovocnost a k tomu až exotické ovoce, mango, minerální linka. S časem (2 a 3 den) trochu více nerušivé oxidace. Suché, šťavnaté, přísnější, super kyselina, navinulejší ovocnost a délka. Intenzivní, výborná věc. K.O. verzi jsem nechal kaly usadit a naléval opatrně, za začátku bylo víno prakticky čisté a na závěr jsem kaly naopak rozvířil a vypil s nimi. Tmavší, výraznější zlatá barva. Poměrně výrazná aromatika, žluté ovoce, až exotické, pikantnější tóny, křísnutí křemenem, mineralita, trochu toastové. Suché, čisté, seriózní, výrazná kyselina a šťavnatá ovocnost, delší, pikantní, seriózní. Krásná věc, pocitově čerstvější a energičtější, navíc se měnila mnohem pomaleji v otevřené lahvi. Hlasuji pro K.O.!
Chardonnay 2016 krásná barva do zlaté, trochu výraznější ovocnost v kombinaci se dřevem a až čokoládou, trochu rozdivočelé. Suché, čisté, žluté a navinulejší sladší ovocnost, dřevo, mineralita, délka… ale aktuálně takové zvláštní, potřebuje se srovnat. Chardonnay 2016 K.O. nesířené, opalizující, čerstvější, expresivnější žlutá ovocnost, citrusy, jemnější odbočky až exotické ovoce, zábavné, suché, čisté, bezva kyseliny a pitelnost, dobrá délka, sladkost ovoce. Povedené. Vůbec ty K.O. verze mi přijde jsou o chlup dříve přístupné a zároveň déle vydrží. A zachovávají si více z té úžasné energie, kterou jejich vína mají když je chutnáte přímo ze sudů u nich ve sklepě. Chardonnay 2018 coby víno ze složitějšího ročníku nebude školeno tak dlouho a půjde ven dřív. Lehce kalné, ještě v nerezu po stočení ze sudů a čeká na lahvování. Čerstvé, se syrovějším dřevem, ovoce do citrusů a jablek, suché, čisté, ovocité a s fajn kyselinou, dost rozdivočelé s až rušivě zemitým závěrem. Opět věc co se musí srovnat. Chardonnay Vertikal je směs 60 % ročníku 2015 a k tomu 30 % 2016 a 10 % 2017. Už to chutnám opakovaně přes rok a stále se ještě neodhodlali pustit na trh, čekají až bude připravenější k servisu krátce po otevření. Jemnější komplexnější projev, trochu vápenité, zajímavě ovocité, s kořenitou linkou. Suché, čisté, elegantnější chuť, super kyseliny, lehce krémové, dobrá délka. Seriózní a zároveň zábavné víno. Servírováno bylo po dekantaci, z čerstvě otevřené lahve je pikantnější, ostřejší, s přímočařejší ovocností. Takže dát tomu prostor se fakt vyplatí.
Tramín červený 2017 byl tři dny na slupkách a školen v akátu. Trochu hutnější, těžší květinový projev, pocitově docela výrazně znát alkohol (ale není ho tam vůbec moc). Suché, dost fajn kyseliny, trochu toastové, otevřenější oxidativnější projev, dost zajímavé. Tramín Červený 2018 K.O. opět z akátu, dost kalné, divočejší pikantní vůně, květy a trocha exotického ovoce, mírně divočina „lančmít“, suché, dobře pitelné, s krémovou linkou, zábavné, vyvážené. Charakterní expresivní tramín. Nechat odvětrat a užít si.
