Na téma ryzlinku z vinařství Gurdau už jsem se tu rozplýval nějakou dobu zpátky a ani dnes si nebudu stěžovat. Tentokrát to bude Riesling Stará Hora 2017, tedy výsadby z jediné vinice a stále dost mladé a lze očekávat, že výsledky budou jen lepší (dá-li klima). Jde o kombinaci nerezu, ze dvou třetin, a velkých sudů. Deklarováno jako moravské zemské víno. Láhev pistole, kovová záklopka, celokorek. Pěkná barva, tmavší citronová trochu do zlaté. Bezva vůně, lehce sladší, květový med, podběl, meruňka a zralé malvice. V prázdné sklence zelený čaj. V chuti zřetelných pár gramů cukru ale zároveň bezva kyselina která všechno vyvažuje a v celkovém dojmu bych se přiklonil spíše k „suché“, ale je to na hranici. Zároveň trochu plnější a trochu tepla z alkoholu, koncentrovanější, projev v chuti pěkně kopíruje vůni, delší. Výborný, klasický a poměrně seriózní ryzlink. Bavilo velmi! Prodejců více, já zakoupil v Českém archivu vín za 359 Kč. V nabídce mají kupu dost povedených víc a je to další prodejce, kterého doporučuji v téhle nesnadné době podpořit.
O Loxarel A Pèl jsem zde již psal se všemi potřebnými detaily a tentokrát otevřel ročník 2018. Biodynamika, Xarel·lo, macerace celých hroznů šest měsíců v 720l amforách, žádné síření, filtrace a tak. Ale spokojenost jako minule se tentokrát nedostavila. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Tmavá, jantarová barva, znatelně opalizující. Hutnější vůně, odstátý naoxidovaný ovocný čaj, pomerančová kůra, hrubší. Suché, lehce svíravé, fajn kyselina, pomerančová ovocnost, trochu zemité, slušná délka. V chuti určitě lepší než vůně, která je prostě tak nějak… o ničem. Oproti minulému ročníku je tam podle všeho delší macerace a celé tak nějak neharmonicky přehnané. Z důvodu, který přesně nechápu, to ovšem hodně zaujalo tchýni a už to tu dva dny spokojeně po malých sklenkách upíjí :-)
