Dislokován mimo domov a naopak nedaleko pronajatého sklepního boxu, otevřel jsem opět několik lahví Bordeaux. Jsou zaplacené 10 až 15 let, takže je to „promlčené“ :-) Château Ormes de Pez 2008 (Cru Bourgeois Exceptionnel, nějakou dobu, dokud jim tenhle systém klasifikace fungoval), vinařství se stejným majitelem jako Lynch-Bages a v rámci ročníku jedno z úspěšnějších vín apelace Saint-Estèphe, je typická záležitost postavená především na Cabernetu Sauvignon s velkým dílem Merlotu a menším Cabernet Franc a dotykem Petit Verdot. Okolo 15 měsíců v sudech zhruba z poloviny nových, roční produkce na 200 tisíc lahví. Bordeaux láhev, kovová záklopka, pěkný celokorek v dokonalém stavu. Tmavá rubínová, trochu nazrálá. Především tmavá ovocnost, až sladce lesní, s linkou karamelek a pilin. Suché, dost fajn kyselina, lehce svíravé, jemnozrnné třísloviny, tmavá ovocnost, dobrá délka a balanc. V bezva stavu, dobře pitelné a navíc v klidu bude zrát dalších 10+ let. Nic z čeho bych si sedl na zadek, ale potěšilo. Tenkrát stálo 470 Kč.
Pro slavnostnější příležitost padlo Château Giscours 2006, 3ème Cru Classé a pravda jedno z největších vinařství v apelaci Margaux, momentálně v majetku holandského podnikatele. I zde převládá Cabernet Sauvignon, okolo třetiny je Merlot a pár procent Cabernet Franc, zraje rok a půl v klasických malých barrique sudech z třetiny nových. Jejich speciální bordó láhev, kovová záklopka, skvělý celokorek v perfektním stavu. Nazrálejší tmavší rubínová barva. I vůně nazrálejší, o hodně oproti Ormes de Pez, na pomezí červených a tmavých plodů, černý rybíz, kouřovost. Suché, s již dost ohlazenými tříslovinami, ovocnost hodně (až lehce vlezle) do černého rybízu, slušně postavené a dlouhé. Ale tak nějak… jen v pořádku, tep se nezvýšil ani v nejmenším. Působilo to na mne prostě jen jako čistě odvedená práce bez špetky vášně. A to tenkrát stálo přes tisícovku.
No a na závěr Château L'Enclos 2004 z Pomerolu, tady logicky naopak převládá Merlot, pětinu tvoří Cabernet Franc a je tam kapka Malbecu. Něco přes rok v malých sudech, čtyřicet procent nových. A i když paradoxně v hodnoceních kritiků v době uvedení dopadá z těch tří asi nejhůř, tak mně aktuálně bavilo suverénně nejvíc. Bordó láhev, kovová záklopka a i tentokrát korek v bezchybném stavu. Nazrálejší rubínová barva. Elegantní zralejší spíš červená ovocnost, jemně kořenité, výborně zapracované dřevo. Suché, čisté, středně plné, bezva kyseliny, ohlazenější tříslo, fajn délka, vyvážené. Relativně jemné ale je tam toho dost, nevlezle elegantně skvěle pitelné a s odbočkami ke zkoumání. Bezva věc. Akorát jsem za to tenkrát, v nějaké druhé vlně po už zdražení v souvislosti s následným skvělým ročníkem 2005, dal už sedm stovek.
Závěrem jde říct, že dneska už asi utrácím uváženěji a za podobné peníze jsem schopen koupit vína, která mne osloví víc. Teda taky ne vždycky se zadaří, že jo :-)
