Omlouvám se, pokud vás trápím „divnejma věcma“, ale dneska to bude bílé z Prioratu. Jedna z dnes nejslavnějších (a nejdražších) španělských oblastí si jméno vybudovala samozřejmě na koncentrovaných červených a přinesla další pohled na odrůdy Garnacha (aka Grenache) a Cariñena (Carignan), ale místní hornaté vinice umí i bílá. Vinařství, přiměřeně nazvané Terroir al Límit (web), založil Eben Sadie, jihoafrický enolog, a Dominik Huber, vinný a kulinární nadšenec původem z Německa, ve spolupráci s rodinou Pérez z Mas Martinet. Cílem bylo tvořit terroirová elegantní charakterní vína v podmínkách Prioratu, tak trochu burgundských stylem. Dnes navíc s čistým certifikovaným bio a biodynamickým přístupem ve vinici a bez kravin ve sklepě. Mise byla úspěšná, alespoň pokud jde soudit dle špičkových hodnocení (včetně naprosto výjimečné stovky ve Wine Advocate, ale běžně 95-98 rozsahu v mnohých prestižních publikacích).
Krom červených připravují i dvě bílá vína, já zvolil to levnější (byť stále třicetieurovou záležitost, ale naslepo dát více než padesát za, pravda moc zajímavě znějící, Pedra de Guix se mi už nechtělo), Vi de terra viva Terra de Cuques blanc 2016. Odrůdově dominuje Pedro Ximénez (především na jílu a vápenci) doplněné Muscat d'Alexandria (hlavně na břidlici), z vinic v nadmořské výšce 400 až 600 metrů. PX nejdříve naplní vrstvu do starého vertikálního lisu a pošlapou a nechají nějakou dobu ležet, následně doplní neodstopkovanými hrozny a lisují. Prý jim to dává tu správnou kombinaci extrakce, oxidace a macerace. Muškát vzniká v úvodu jako jejich červená, v betonové tanku z celých hroznů, kde tlak hroznů postupně uvolní dost moštu pro spontánní kvašení. V kontaktu se slupkami je víno týden až dva (v tomto ročníku méně), pak jde vše vylisovat a dokvasí do sucha už bez slupek, opět v betonu. Celá směs zraje rok až rok a čtvrt v 500l sudech a dalších velikostech od Stockingera.
Těžší burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Celkem z tohoto ročníku vzniklo 6686 lahví. Tmavší barva, do zlaté. Vínu svědčí velká burgundská sklenice, ve které naplno nabídne vše, co v něm vězí. Komplexní, bohatší vůně, ve které se mísí hned několik zábavných vrstev – bílé ovoce, sušené středomořské bylinky, minerální slanost, vlhké dřevo a trochu uzené, lehce kvasnicové. Moc zábavné si s tím hrát a hledat další a další zábavné odbočky. V chuti suché, výrazné, středně plné, s fajn kyselinou, strukturované, mírně svíravé, fenykl a lehká nahořklost, bylinky, slanost a bezva délka. Seriózní, hodně zajímavé skvělé víno. Tohle bych fakt chtěl vidět ve slepé degustaci, masakr by to byl. Vidíte ho, Priorat a Pedro Ximénez! :-)
