Koronavirová omezení se postupně uvolňují, lidé více stýkají, podniky začínají otevírat. A tím pádem se vrací i ochutnávky vína, které zase budu (alespoň ty v Praze a okolí) s chutí zapisovat do kalendáře. Sice i za uplynulé měsíce proběhlo docela dost polouzavřených on-line degustací, ale ty jsem nějak neměl sílu sbírat a uveřejňovat. Každopádně jednou z prvních ochutnávek v „nové době“ byla včerejší akce Fun(s)´N´Rosés ve vršovickém Fajnšmekru, možnost pozdravit se s dlouho neviděnými přáteli a ochutnat či spíše popít u toho hned několik dost zajímavých růžových. Těm se obvykle moc nevěnuji a příležitost projet si jich vícero, navíc věcí ze spíše naturálnější scény, jsem ocenil. Dneska se mrkneme na tři vína, která mne z toho či onoho důvodu zaujala.
Na úvod coby welcome drink Champagne Pol Couronne Rosé Brut. Menší barák z Remeše (web), kterému nyní vládne vinař Jean Baptiste Prevost, a s vinicemi směřujícími k ekologickému zemědělství. Jeden z případů, který jsme nedávno řešili na on-line rozhovoru o růžových a inovacích v Champagne, kdy vinař dělá růžové jak v podobě směsi bílého s červeným tak macerací (rosé de saignée), coby dva odlišné styly vína. Přičemž zde k macerovanému přistupují zřetelně seriózněji, je mu dopřáno nejen delší zrání v lahvi, ale i hrozny jsou čistě Pinot Noir z Grand Cru Ambonnay. Toto víno je ovšem onen „běžnější“ typ a směs, 27 % Chardonnay, 26% Pinot Noir a 33 % Meunier a k tomu docela vysokých 14 % červeného, Coteaux Champenois Rouge z Meunier. Základní ročník tvoří asi šedesát procent, k tomu zhruba čtvrtina ročníku předcházejícího a to vše doplněno o ještě starší rezervy. Na kalech v lahvi alespoň tři roky a dozážováno okolo osmi gramů. Sytá trochu naoranžovělá barva. Čerstvé, efektně ovocné, především drobnější červené plody, peckoviny. Suché, s krémovým perlením, ovocné, zakulacené ale s dobrou kyselinou, fajn délka. Pěkné, přístupné šampaňské, s jasně zřetelnou dozáží, ale svěží a dobře pitelné. Dávám přednost „přísnějšímu“ stylu, ale naprosto chápu, když někdo preferuje tohle.
Na loňské Karakterre ve Vídni mne zaujala vína od Weingut Brigitte & Gerhard Pittnauer (web) z Burgenlandu, Golsu. Teď ve Fajnšmekru byl k dispozici jejich energický, efektně ovocný odstřelený pet-nat aka Pitt Nat. A pak také Dogma Rosé 2016 (a na srovnání neméně zajímavý ročník 2015). Biodynamicky pěstovaný Sankt Laurent a Blaufränkisch v čistě nerezovém, nefiltrovaném a nesířeném provedení. Světle spíš oranžová barva, trochou pikantní lehce reduktivní kouřově červeně ovocné, višně, rebarbora. Suché, čisté, bezva kyseliny a šťavnatost, minerální, vyvážené, poměrně seriózní, delší. Krásně čisté, po čtyřech letech v super kondici. Vidíte ho, nesířené růžové! :-)
No a na závěr moderní rakouská naturální legenda Gut Oggau (web) a jejich Family Reunion Rosé 2016. Tenhle ročník byl „komplikovaný“. Na jaře mrazy, v létě krupobití. Výsledkem byl mimo jiné hodně nízký výnos a tak se rozhodli nedělat jejich běžné řady, pojmenované podle (bohužel fiktivních) členů rodinu, ale pouze tři vína – bílé, růžové a červené. A i viněty jsou vždy kombinací více rodinných příslušníků, byť více to vynikne na bílém a červeném. Rosé je spojením Winifred a Josephine, odrůdově Blaufränkisch, Zweigelt a Roesler. Jen krátká macerace v zásadě během lisování, fermentace v betonu a starších 500, 1000 a 1500l sudech a následně zrání v 500l sudech necelý rok bez míchání kalů. Nefiltrované, nečiřené, nesířené. Spíše nijak hluboká červená barva než něco co bych ještě bral jako „růžové“ :-) Příjemná bohatší ovocná aromatika, sladší červené plody, do toho minerální linka, něco koření a tymián. Elegantní, středně plná chuť, suchá, čistě ovocná, vyvážená, téměř bez tříslovin, slušně dlouhá. Hodně pěkná akorát taky sakra drahá záležitost. Ale kdo umí…
