Zúčastnil jsem se včera fajn slepé degustace německých ryzlinků. V podstatě šlo o to, že v průběhu korona uzávěr a izolace mnoho lidí přišlo o své oblíbené vinotéky a winebary a o něco častěji přihodili do košíku víno v supermarketu či
při nákupu u některé online rozvážkové služby. Pořadatel, Martin Marek ze společnosti Alifea, tedy pojal záměr projet si několik vín od běžných dovozců a naslepo do nich zamíchat lahve ze sámošek, zda vůbec dávají smysl. Nakonec jsme projeli osm vín (ve skutečnosti se jich
sešlo víc, ale v rámci malého chaosu byla část Morava, jedno z Alsaska a bohužel ke všemu vadná láhev a na dvě německá se zapomnělo), lítalo to ročníky i ledasčím dalším, takže z toho nelze vyvozovat velké závěry. Plus mám tak trochu
dojem, že řešit třeba Chianti, tak by výsledek vypadal jinak. Němci prostě mají i ty základní ryzlinky prakticky vždy technicky výborně zvládnuté a Riesling i v té jednoduché čerstvé podobě funguje :-) Čímž tak nějak naznačuji, že jsem
vyloženě netrpěl ani u supermarketovek, a pokud mělo být závěrem „jedině od malých dovozců a od sámošky ruce pryč“ tak úplně nevyšlo. Jistě, vína od dovozců a od kvalitních jmen byla lepší. A taky dražší. Vlastně to dopadlo dobře, vína
odpovídalo tomu čím papírově byla. A to se ne vždy poštěstí! Každopádně teď už se vrhnu na poznámky. Vína jsme chutnali z krásného českého skla stylově hodně podobného Zalto, docela novinky, ale o tom zase příště samostatně :-)
Víno, které mne oslovilo ze setu asi nejvíce, byl Guts-Riesling Trocken 2017 „Muschelkalk“ vinařství Domdechant Werner z Rheingau. Nazlátlé, již nazrálejší, s pěknou florální linkou, zralejší ovocností a trochou krémovosti, suché s decentním dotykem cukru, plnější, živé, s parádní kyselinou, delší, vyvážené, seriózní, skvělé víno. A přitom spíše základ v rámci produkce vinařství. Naopak na opačném spektru a asi úplně nejméně zajímavý pro mne byl Riesling Pfalz lieblich 2019 z Lidlu (J.F.Brems). Reduktivní, květinové, přímé, nasládlé, čisté se slušnou kyselinou. Jednoduché, vlezlejší, ale technicky v pohodě. Chápu, proč to někdo pije. Sám bych si nedal a ani cenovka okolo 70 Kč by mne nepřesvědčila.
Ze supermarketovek se mi vlastně dost líbil Riesling Mosel 2019 Steillage (aka „Steep Slopes“ neboli strmé vinice) z řady Tesco Finest, který pro ně produkuje velkovýrobce Peter Mertes. Světlé, velmi čerstvé, čisté, lehce
florální, limetkové, z vůně přísnější, něco minerality. Suché, čisté, výrazné kyseliny, šťavnaté, slušná délka. Moc dobře udělané, nic složitého ale typické, chutné a upřímně tohle bych v létě na sluníčku neměl problém popít. Peter
Mertes má vína všude možně, v supermarketové síti je zastoupen široce, a obvykle mne kvalita nechávala veskrze chladným. Tady to fakt vypadá, že místo strojově sklízených vinic někde na placce do toho šlo hrozno i z kvalitnějších poloh.
Hodně pozornosti, hlavně veletočem ve skle kdy chvilku vypadal jako by se rozpadal a pak znovu nabral sil, na sebe upoutal Dr.Pauly-Bergweiler a jeho 2009 Zeltinger Himmelreich Riesling Spätlese trocken. Tmavší barva a zřetelně nazrálejší, s tóny květového medu, podbělu a výraznějším petrolejem. V chuti jasná nazrálost v kombinaci s až překvapivou živostí, opět med a něco citrusů, fajn délka. Později jsme otevřeli druhou láhev, která působila znatelně svěžeji, citrusověji a o něco méně nazrále. Líbilo se.
Maybach Pfalz Riesling trocken 2019 je z nabídky Kauflandu, pro které je opět vyrábí Peter Mertes. Čerstvé, ve vůni jednouší květino-jablíčkové, přímé ale čisté, suché, čisté, výraznější kyselina, říznější. Hodně jednoduché, oproti Mosele z Tesca o třídu, ale korektní. Základní Geierslay Mosel Riesling trocken 2018 (o vinařství jsem psal nedávno a po téhle degustaci shodou okolností na další ryzlinkové akci Riesling Rocks! chutnal jejich naprosto báječný Riesling Wintricher Ohligsberg Große Lage trocken 2015 z pravokořenných výsadeb 120 let starých) měl pěknou, trochu jemnější citrusovou vůni, decentně krémovou, lehce lipovou. Suché, čisté, bezva kyseliny, přímější, krásně udělané, vyvážené, slušně dlouhé. Poctivá, fajn věc.
S lahví Prinz Salm Riesling trocken 2018 jsme v Rheinhessen a bioprodukci. Citronová barva, již lehce nazrálé, s květinovou linkou, citrusy a exotickým dotykem kokosu. Suché, čisté, živé, s bezva kyselinou a pěknou energií, fajn délka a pitelnost. Trocken je zde lehce matoucí, působí polosuše. Sympatická věc, ale. S Weingut Gerhard Klein Burrweiler Altenforst Riesling trocken 2016 jsme v oblasti Pfalz. Citronová lehce tmavší barva. Lehounká, elegantní, vzletnější vůně, minerální, diskrétní, s jemnějšími odbočkami a zvláštnostmi (bergamot). Suché, čisté, s bezvadnou kyselinou, květinové, čisté. Působilo, že potřebuje prostor a čas, tohle věřím bude skvělé.
Mimo slepou degustaci jsme ochutnali Franz Hoffner Riesling Premium Mosel prý z Albertu (vozí United Brands), ročník neuveden. Čisté, citrus a kdoule, kdoulový macerát, v chuti nasládlé, slušné kyseliny, přímočaré, technologicky působící s lehce pecičkovou nahořklostí v závěru. Nic zásadního. A také Egon Schmitt Dürkheim Hochbenn 2019, tedy zase Pfalz. Voňavé, mladičké, květiny a meruňky, i v chuti mladičké, šťavnaté a energické. Něco cukru vyváženo vysokou kyselinou, ovocnost meruněk a jablka, živé, skvěle pitelné. To mne bavilo dost.
