Ať chceme nebo ne, tak všichni máme rádi různá „Top 10“ a hledání těch nejlepších mezi nejlepšími :-) Oblíbený žebříček World’s Best Vineyards možná jménem svádí k tomu, že představí ty opravdu nejlepší terroir na světě, ale ve skutečnosti hledá spíše nejlepší viniční zážitky – místa, kde ochutnáte skvělá vína, dozvíte se o pěstování hroznů a vinaření, místa s efektními krásnými výhledy, ubytováním, restauracemi… V padesátce nejlepších najdete docela rozmanitou sbírku z osmnácti zemí na pěti kontinentech. Nám geograficky nejblíž je určitě Domäne Wachau, vyhlášené také top destinací v Evropě, což je v té konkurenci obrovský úspěch. Ač bych v oblasti asi preferoval jiné producenty, tak tomuhle opravdu nejde upřít špičkový servis, chutná vína a parádní dlouho vyzrávané vinné pálenky :-) U kolegů v Německu uspěl Schloss Johannisberg a Weingut Dr. Loosen. Prosadil se můj oblíbený cena/kvalita producent z Chile, Viña Errázuriz. A také Gonzalez Byass – Bodegas Tio Pepe, výtečný producent sherry, který před nějakou dobou otevřel lákavé ubytování. To mám, přiznám se, na seznamu míst, kde bych chtěl časem nějakou chvilku strávit :-)
Po delší době, vlastně 12 letech, přišel Bollinger s novým vínem. Tenhle barák, z „větších“ slavných producentů určitě z mých nejoblíbenějších, vždy hodně stavěl na odrůdě Pinot Noir. A mají v nabídce i její čistou variantu v podobě legendárního Vieilles Vignes Françaises, které je ovšem cenově poněkud… nesnadno dostupné. Nově se chtějí více zaměřit právě na vyjádření různých specifických terroir a jejich stěžejní odrůdy, první vlaštovkou je Bollinger PN začínající edicí VZ15. To u nás samozřejmě vzbudilo spoustu zábavných poznámek, především směrem cuvée s veltlínem. Realita je samozřejmě jiná, jde o čistý Pinot Noir ve variantě Blanc de Noirs především z obce Verzenay a postavený z poloviny na ročníku 2015. Ač je Bollinger samozřejmě nerozlučně spjat s Aÿ, tak na úvod zvolili Verzenay, které se podle nich vlastně snáze adaptuje na velmi horké ročníky. Ve směsi jsou dále rezervy tradičně vyzrávané v magnum lahvích (nejstarší v tomto případě z ročníku 2009 a tvoří celých 14 %, velký je podíl 2010) a trochu hrozna z dalších obcí – Aÿ, Bouzy a Tauxières. Zhruba polovina použitých vín vznikala v sudech, druhá v nerezu. Dozáž 7g/l. Dost se těším, po pravdě :-)
Familia Torres, gigant španělského vinařského průmyslu, pouští na trh Albariño z Rias Baixas, které kvasilo a zrálo ve nádobách tvaru vajíčka. Před pár lety si z toho lidi dělali srandu, dneska už je to úplný mainstream. Po betonu, keramice a dřevu ovšem přichází další materiál – Torres má vajíčka žulová o objemu 730 lotrů :-) Je to ale vlastně (minimálně řečí jejich marketingu) tak trochu návrat k tradici, v dobách ne tak dávných zde víno běžně vznikalo v žule vysekaných lagares :-)
