Z cosmoculture od Domaine Viret z Côtes du Rhône už jsem tu v minulosti představil tři červená vína – Solstice Rouge 2014 a Energie 2018, v článcích se o vinařství a jejich přístupu něco dozvíte, a Fratis 2016 ze spolupráce s Fredem Nigerem z Domaine de l'Écu. Dnes se mrkneme na kousek z vinařství možná nejoblíbenější, Renaissance 2015, a jedno z vín, které dala Klára Kollárová na svůj degustační seminář o naturálních vínech ve Vinografu. Jde o spontánně fermentovanou směs odrůd Grenache, Mourvèdre, Syrah a Carignan ze starých keřů na jílu a vápenci. Delší macerace, měsíc až měsíc a půl. A poté školeno více než dva roky v betonu a lahvováno bez úprav, celková síra přirozeně (nepřidaná) jen 13 mg/l. Nic odebráno ani přidáno, neovlivněno dřevem.
Tmavší barva. Ve vůni již trochu nazrálejší a s určitou divokostí a lehkým dotykem živočišnosti, tmavě zrale ovocné až sladce a do lesních plodů, k tomu linka pepřové kořenitosti a lékořice, kůže, podhoubí… komplexní zajímavá věc. I v chuti zralé, silné a koncentrované, patnáct alkoholu je znát ale neruší. Tmavá ovocnost, kořenitost, dobrá délka a vyvážené, nabušené ale stále dobře pitelné. Trošku divočák v úvodu, ale efektní a fajn bez vad a úletů. Pro mne už teda tou mohutností spíš na jednu či dvě sklenky ke kusu masa než jen tak popíjení, k tomu dříve hodnocená vína určitě poslouží lépe. Každopádně docela by mne zajímalo, jak víno chutnalo v závěru degustace, chutnal jsem ho totiž relativně čerstvě otevřené a myslím, že by tomu právě čas (či dekantace) prospěl. Asi si koupím na domácí zkoumání. U dovozce, v Českém archivu vín, stojí po lahvi 350 Kč. A to je, za zralou nesířenou naturální Francii, veskrze dobrá cena!
A u nesířeného naturálna ještě zůstaneme, tentokrát s vinařstvím Rocco di Carpeneto z Itálie, konkrétně jsme v Piemontu, v Alto Monferrato. Dělají skvělé Dolcetto, Barberu i najdete u nich i různé exotičtějí odrůdy, ostatně jsem tu o nich psal už několikrát. Ra Neira 2016, v lokálním dialektu to znamená noc, je na stolní víno deklasované čisté Nebbiolo z panenské sklizně výsadeb v roce 2013 na vinici Vicario. Kvašeno spontánně a necelé tři týdny macerace v betonu, zrání 19 měsíců v použitých větších sudech, lahvováno bez úprav, nesířené (celková 8 mg/l). Celkem vzniklo 679 lahví, burgundských s kovovou záklopkou a celokorkem, moje číslo 143 :-) Tmavší rubínová barva, poměrně dost depotu. Na úvod divočejší, pikantnější spíše tmavě peckovinově ovocná vůně, jasně naznačuje vysoké kyseliny, trochu kouřová, brusinky, zajímavá. V chuti suché, čerstvé, po otevření působí ostře a tvrdě a nutně potřebuje dávku vzduchu (což platí o mnoha dalších jejich vínech). Úplně suché, šťavnaté, středně plné, s výraznějšími tříslovinami a svíravostí, se šťavnatou ovocností a slušnou délkou. U dovozce Víno pro Vás aktuálně za čtyři stovku a když správně spárujete s jídlem, tak s tím je dost zábavy. Ale z vinařství mám přeci jen jiné favority, ale určitě mne ale bude zajímat, jak se jejich Nebbiolo bude vyvíjet se stárnutím vinic…
