Už je to nějakých osm let, co jsem tu psal o vinařství a několika vínech od Château de Saint Cosme, známého historického vinařství z Gigondas. Od těch dob jsem měl kupu dalších, povětšinou na velkých degustacích dovozce 1er Wines & Spirits, včetně elitního Gigondas, a bavilo mne to dost. Ale doma a v restauraci se opakovaně vrátil především k jejich Côtes du Rhône rouge „Les Deux Albion“, tam byl poměr ceny a kvality pro mne nejzajímavější. Už delší dobu jsem víno ovšem z nějakého důvodu neměl, až teď o víkendu ročník 2017. Směs z poloviny Syrah a pak s klesajícím podílem Grenache, Carignan, Mourvèdre a Clairette ze třech různých villages v Côtes du Rhône – Plan de Dieu, Saint Maurice a Cairanne. Vše už certifikovaný bio režim. Spontánní fermentace celých hroznů v betonu, společně postupně všechny odrůdy, a zrání v kónických dřevěných tancích a betonu rok a půl. Tmavá barva. Zrale tmavě ovocné, poměrně intenzivní, hlubší, s výraznou pepřově kořenitou linkou, pečeným masem a černou olivou. Intenzivní, plné, hutnější (patnáct procent alkoholu je poznat, ale neruší) a poměrně koncentrované, s dobrou kyselinou, s tmavou ovocností, dlouhé a strukturované, kořenité, s výraznějšími tříslovinami. Mladistvé a bude určitě slušně zrát, v rámci kategorie „jen“ Côtes du Rhône hodně nadprůměrné. Na mne možná tentokrát až trochu obludka, ale… vypili jsme s chutí :-)
Před nějakou dobou jsem se zde krátce zmiňoval o šampaňském domě Gosset u jejich ročníkovky 2004, která mi přišla skvělá. I následující 2006 bylo výborné. Teď jsem ale znovu pil úplný základ, ještě pod povedeným Grande réserve, Gosset Brut Excellence. Odrůdově po zhruba dvou pětinách šardonky a pinotu a pětině Meunier, hrozny z Aÿ, Chigny-les-Roses, Courmas, Cumières, Avize, Cuis a Trépail, na kalech dva a půl roku minimálně, spíš trochu déle. Citronová barva, pěkně perlí, spíše menší bublinky. Ve vůni trochu hutnější, směrem žluté ovoce, jablko a broskev, toastové, lehce sušené ovoce. Hodně výrazná kyselina solidně maskující dozáž (dříve mi přišlo nasládlejší; každopádně existuje i v Extra Brut variantě s dozáží 5 g/l, tu jsem ale nikdy nechutnal, tohle bude na dvojnásobku), čisté, osvěžující, docela přímočaré ale ne jednoduché. V kontextu „běžných“ neročníkovek slušné, ale tak nějak nezanechá výraznější dojem. Dá se běžně koupit pod osm stovek, což je na Champagne vlastně málo, takže… v pořádku? Nevím, asi si raději připlatím. Případně 30€ investuji třeba do skvělých španělských bublin a možná mi i zbude na něco k jídlu :-)
