Vydal jsem se opět zkoumat mystérium staletých keřů, tentokrát s lahví Moulin-à-Vent „Vieilles Vignes de 1903“ 2016, klasického Cru Beaujolais ze sklepů Domaine Yohan Lardy. Třicátník Yohan studoval enologii v Beaune a pak prchnul do světa, nějakou dobu pracoval třeba pro biodynamické vinařství v Chile. V roce 2012 se ale přeci jen vrátil do domovského Beaujolais, kde rodina pěstovala révu už čtyři generace před ním, a podařilo se mu pořídit dva hektary především starých výsadeb. Postupně expandoval na současných zhruba osm ve Fleurie, Moulin-à-Vent, Chenas a Beaujolais-Villages. Základ tvoří Moulin-à-Vent s většinou v poloze Les Michelons, s půdou obsahující písek a tmavou a na mangan bohatou růžovou žulu. Ruční práce, ve vinici jen měď a síra (bio certifikaci nemá, jen od aktuálních ročníků bude HVE), přírodní hnojivo. Tohle víno jsou keře samozřejmě odrůdy Gamay, vysazené na podnožích Riparia Gloire právě v Les Michelons dědečkem předchozího majitele, v nadmořské výšce nějakých 300 metrů. Připraveno semi-karbonickou macerací v betonu, samozřejmě kvasí spontánně, bez přidaných siřičitanů. Školeno do roku ve starších burgundských sudech, lahvováno bez čiření a filtrace. Vína buď nesíří vůbec nebo jen minimálně (do 20 mg/l).
Burgundská láhev, celokorek a zavoskované hrdlo. Tmavší barva, tónem do fialové, nic hutného ale. Energická, spíše tmavší peckovinová ovocnost, hlubší ale s pikantní čerstvostí, s florální linkou, trochou kořenitosti. Druhý den a s více vzduchu se zdůrazňuje florální složka a přidává něco zemitosti. Komplexní, výborná věc. Suché, středně plné, mladistvé, šťavnaté, s bezva ovocností, jemnozrnné třísloviny, strukturované a delší. S minerální linkou, svíravostí višňových slupek, zábavné teď ale s potenciálem zrát. Seriózní kousek! Vysolil jsem za něj teda 23€ (+ doprava z Francie), ale nelituji. Mimochodem v hodnoceních se pohybuje okolo 94, nový ročník dostal od Sucklinga dokonce 97 a to fakt není žádný velký propagátor naturálna :-)
