Přitáhl jsem nedávno z archivního sklepa zase část zásob Bordeaux a pustil se do nich. Jsou to spíš lahve okolo tří stovek a sem tam něco dražšího, ovšem i v případě těch cenově dostupných z trochu starších ročníků. Château Tronquoy-Lalande 2007, Cru Bourgeois ze Saint-Estèphe, nese jméno po majitelích z jeho nejdůležitějšího období, je to historické vinařství, které si ovšem prošlo mnoha různýma rukama a ne vždy fungovalo ideálně. K poslední změně došlo v roce 2006, kdy jej do svého portfolia zařadili bratři Martin a Olivier Bouygues (vydělali jmění na telekomunikacích, stavebnictví a energetice a mohou si dělat radost), kteří vlastní i pár dalších a vyhlášených vinařství (Château Montrose, Clos Rougeard). Do podniku nalili deset miliónů euro na renovaci, mimo jiné směrem ekologie (geotermální zdroj obsluhující baterii vinifikačních nádrží umožňujících zpracování po jednotlivých parcelách, pokrytí všech možných ploch soláry, ale také doplnění vinic a jejich přechod směrem k organice).
Na 18 ha vinic na štěrku s nějakým tím jílem mají vysázen více než z poloviny Merlot, pak tak třetina Cabernet Sauvignon a zbytek Petit Verdot a Cabernet Franc. Zredukovali sklizně, zavedli striktnější selekci a ve sklepě dohlíží na vína stejný tým jako na Montrose. V úvodu to byl legendární Jean Bernard Delmas, toho následně nahradil Hervé Berland, který přišel z Château Mouton-Rothschild. Dnes víno po fermentaci v betonu typicky školí zhruba rok ve francouzských barrique sudech, nových okolo třetiny, poté smíšené ještě rok v nerezu. Ročně vyšvihnou okolo 120 tisíc lahví, krom hlavního vína mají i druhé (Tronquoy de Sainte Anne) a malinko zajímavého bílého (hlavně Semillon a do třetiny Sauvignon Gris, školeno v sudech jednou použitých na bílé La Mission Haut-Brion).
Ročník 2007, a první kdy měl nový majitel vše plně pod kontrolou ale ještě dlouho před dokončením změn ve vinohradech a novým sklepem, je ročníkem složitějším a obecně s víny spíš na (relativně) rychlejší vypití. Tohle leželo celou dobu při 11-12˚C ve sklepě a kondice více než dobrá. Zaplatil jsem před lety za láhev nějakých 540 Kč, i díky spojení s Montrose (často se objevuje, že jde o víno „ze stejné stáje“ a tak) se o vinařství trochu více mluvilo, posbíralo pár skvělých hodnocení a aktuální ceny nových ročníků bývají vyšší. Odrůdově 58 % Merlot, 30 % Cabernet Sauvignon a 12 % Petit Verdot. Bordó láhev, kovová záklopka a celokorek v perfektním stavu. Tmavá, hlubší barva, stále ještě lehce fialový nádech, ale v lahvi poměrně dost vysráženého depotu. Kořenitě ovocné, lékořice, pepř, spíše tmavé ovoce, uzené dřevo, poměrně svěží ale se zajímavými odbočkami k lehké zemitosti a podhoubí. Suché, šťavnaté, stále překvapivě mladistvé, trochu sladší tmavší ovoce, lehce svíravé ale s již uhlazujícím se tříslem, pěkně postavené a delší. Trochu chladnější, ale velmi dobře pitelné víno. Nic z čeho bych lezl po zdi, ovšem večer každopádně zpříjemnilo. Rozhodně by mne zajímal nějaký novější dobrý ročník…
