Na úvod se budu trochu opakovat. Jsem jednou z obětí krásného slovíčka terroir a podléhám nadšení u vín, ze kterých mám pocit že čiší opravdu silně. Z vín, kde naprosto jasně cítím (nebo si to alespoň úspěšně namlouvám) místo původu a potažmo v místě typický projev odrůdy. A na druhou stranu jsem velkým fandou vín, která vlastně dost hrají na specifickou techniku zpracování – klasické Champagne míchané z hromady různých míst a mé milované sherry. A strašně snadno podléhám a musím zkoušet vína různě „netradiční“, u kterých je zrovna o terroir, odrůdách a vůbec „typičnosti“ docela těžké mluvit, o dost větší důraz je kladen na způsob vzniku. Mezi takové patří i svérázný kousek od vinařství ze slovinské Istrie, Korenika & Moškon (web), nazvaný Elepard.
O vinařství jsem se tu už zmiňoval a určitě ne jednou, v minulosti mi leckteré jejich víno hodně chutnalo, nejen u dovozce (Veltlin) tak oblíbené Sulne. Ale ve zkratce ještě jednou. Rodinný podnik s historií od roku 1984, kdy spolu Miran Korenika a Ignac Moškon začali pěstovat odrůdu Malvasia, dodnes jejich nejdůležitější. Dnes mají 25 hektarů vinic a 2.5 ha olivovníků, v bio a Demeter certifikované biodynamice (jsou také členy sdružení Renaissance des Appellations). Ročně připraví asi 80 tisíc lahví. Elepard je specialita v počtu 1795 sedmiček stočených v červenci 2019 a jejich novinka. Ze dvou třetin Pinot Blanc a ze třetiny Sauvignon ročníku 2008, macerace na slupkách 60 dní, poté deset let zrání v 500l sudech (částečně „pod flórem“) odrůdy samostatně a další rok zrání již hotová směs. Bez filtrace a čiření a siřičitanů to taky moc nepobralo.
Těžší láhev nejblíže burgundské, kovová záklopka, DIAM10 korek. Tmavší zlato-oranžová barva, s vlivem vzduchu trochu ztmavne. Intenzivní vůně, trochu štiplavá a těkavá, se zralou ovocností lehce do rozinek, zajímavá kořenitost, čokoláda s karamelem a sušené fíky, sladké dřevo, decentně oxidativní, pečené jablko. Suché, s dost výraznou kyselinou, plnější (byť deklarovaných 15 % alkoholu bych si asi netipnul, možná po dvou sklenkách, stoupá do hlavy), relativně uhlazené bez výraznějších tříslovin, slušně dlouhé, se zajímavou šťavnatou ovocností která ale nehraje prim, hezky strukturované. Svérázné, charakterní zajímavé víno. Rozhodně zaujalo. Vzhledem k výše uvedenému je jasné, že nebude zadarmo. Veltlín si ho po lahvi cení na 850 Kč.
