Cabernetu Franc, zakladateli rodu cabernetových odrůd, patří budoucnost! No dobře, to jsem možná přehnal. Ale o něco větší zájem by si zasloužil :-) Umí aromaticky velmi přitažlivá a charakterní vína různých stylů a na mnoha odlišných místech. Překvapivě ty nejdražší čisté či téměř čisté Cabernety Franc nejsou dnes ani ze Španělska, odrůda prapůvodně přišla nejspíše z Baskicka, ani z Bordeaux (kde ale hraje důležitou roli ve směsích), ani z dnes ve Francii zásadní domoviny na Loiře (samozřejmě s výjimkou vinařství Clos Rougeard), ale spíš z Kalifornie a odtamtud především z údolí Napa, možná překvapivě z Kanady a dost zásadně z Itálie, v podobě různých obludek z Toskánska (Bolgheri především) jako Paleo, Lavinia Maria či Matarocchio. Já ale na Loiru, s její relativní lehkostí a vždy dostatkem kyselin, nedám dopustit! Naposledy jsem otevíral láhev od Domaine de Pallus, konkrétně Messanges Rouge 2018 z apelace Chinon. Kde Messanges je v minulosti používaný název právě odrůdy Cabernet Franc, která toto víno tvoří ze sta procent.
Vinařství dnes vede Bertrand Sourdais, který si udělal jméno ve španělském vinařství Dominio de Atauta (a předtím, po studiích vinohradnictví a enologie na univerzitě v Bordeaux, absolvoval praxi ve vinařstvích Château Mouton Rothschild, Santa Rita v Chile a pro Alvara Palaciose v Prioratu), ale neodolal volání rodného Cravant-les-Côteaux a v roce 2005 převzal vinařství po otci. Rodina zde vlastnila vinice již od konce 19. století. Zaměřují se právě na Cabernet Franc, ale též Pinot Noir a v bílé Chenin Blanc. Prostě místní klasika. Vinice v certifikovaném bio (od 2009) a biodynamice, 12 ha ve skvělých svažitějších polohách. Ve sklepě bez kravin, obvykle s delšími maceracemi a obecně delším poklidným školením. Lahvuje bez úprav krom trochy síření.
Messanges je jejich základní a nejjednodušší víno určené na rychlejší vypití. Pochází z jediné polohy, Clos de Briançon na písku s oblázky, macerace a spontánní fermentace v betonu, zrání v 600-litrových sudech půl roku. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Tmavá barva, fialový tón, ale nic hutného. Kořenité, kamenité, ovocnost do švestek, lehce pepřové. Tak trochu evokuje Mencíu z Valtuille, což mne baví :o) Suché, šťavnaté, s bezvadnou kyselinou, opět kamenité, svíravější ale s tříslovinou nijak výraznou a spíš přispívající k fajn struktuře. Tmavší peckovinové ovocnost, slušně koncentrované, opět kořenitost, krásná pitelnost, delší. Zábavná, přístupná výtečná záležitost. Pocitově dost „betonové“ a chladnější spíš než vetší sudy. Žádný problém pít teď, obzvláště se sušenými tučnějšími klobáskami, ale vůbec bych se nebál skladovat a nechat dál zrát ještě hezkých pár let. Spousta radosti za deset euro :-)
