Už je to nějaký ten pátek, co jsem se tu rozepisoval o Bollinger PN VZ15 Brut, v té době čistě teoreticky coby o zajímavé novince v sortimentu tohohle skvělého šampaňského baráku. Ale neodolal jsem a láhev pořídil a na Štědrý den otevřel. Veškeré detaily z předchozího článku, pokud jde o původ hroznů a ročníky, samozřejmě stále platí. Navíc je informace o degorzáži, odstřel proběhl v listopadu 2019, víno teda mělo nějaký ten pátek si v lahvi trochu sednout. Citronová barva, velmi pěkné vytrvalé perlení malých bublinek. Čistá, ovocná, trochu širší vůně. Pečené jablko a hruška, něco toustovosti, kouřově minerální. Suché s fajn kyselinou, dozáž překvapivě hodně znát, trochu plnější, ovocné, krémovější, dotyk chlebové kůrky a lískového oříšku. Slušně dlouhé. Pěkné bubliny, ale… nějak jsem čekal víc, trochu větší švih a energii, působilo tak nějak měkce a… prostě trochu nečekaně nasládle. Co s tím udělám čas netuším, třeba budu mít možnost za pár let někde ochutnat, stejné peníze asi spíš vrazím do jiných věcí :-) O svátcích vedle Bollingeru padlo i pár dalších bublin, ty zas někdy příště, tam jsem s (třebas i vyšší) dozáží problém neměl.
A když jsme u čistých pinotů… kvůli drobné logistické chybě mi doma místo několika lahví Réserve ryzlinku z bio vinařství Gustave Lorentz (web) skončil jejich Réserve Pinot Noir 2017. Těsně vedle, láhev je totožná flétna, v předvánočním shonu se stane :-) Hrozny původem z různých vinic v okolí Bergheimu, především těžší jílovité půdy a něco vápence. Rubínová, nijak tmavá barva. Především červená ovocnost, třešně a višně a drobné plody jako rybíz, višňová pecka a trocha kořenitosti. Svěží, se vzduchem (a především druhý den) nabízelo o něco vrstevnatější projev nad rámec ovocnosti. Suché, šťavnaté s bezva kyselinou, červeně ovocné, středně plné a skvěle pitelné, vyvážené, slušně dlouhé. Sympatický, trošku chladnější ovocný Pinot Noir, nic velkého ale veskrze fajn pití. Lorentze vozí Kupmeto a mám obavu, že především crémanty už se nám zase podařilo dopít %-)
