Sleduji teď všemožné žebříčky top vín poněkud šíleného roku 2020, sestavy z časopisů i od jednotlivých vinných kritiků. A samozřejmě jsem sám začal přemýšlet, pošmourno venku a pandemická situace volají po bilancování, že bych něco podobného sestavil. Letos jsem toho sice ochutnal výrazně méně než obvykle, ale vybírat je i tak z čeho, po lahvích toho pravděpodobně naopak vypil více (stydím se). A tak dneska vyhlásíme „Ceny Jižního svahu 2020“ a aby se dostalo na co nejvíce dovozců a vinařů, tak udělám 137 různých kategorií a v každé vyhlásím šampiona a budu prodávat nálepky a taky… ne, samozřejmě vtipkuji, oblíbený trik velkých soutěží sem tahat nebudu. Prostě vyberu pár vín, která mne letos nadchla. A doplním důvod, proč zrovna tohle dávám do žebříčku. Zítra bych možná vybral (trošku) jiné lahve, ale dnes je seznam takový, jak ho najdete níže. Stejně subjektivní, jako zdejší recenze. Můj :-)
Naprosto skvělý byl zážitek z Carl Loewen Riesling Alte Reben 2018 (recenze), perfektní ukázka Mosely v suché podobě a víno, které je těžké nevypít během pár minut. Byl to nejlepší ryzlink letos? Asi ne, ale byl parádní a zásadní měrou se zasloužil o to, že jsem se na ryzlinky vrhnul zase trochu víc. A to se počítá! Což mi připomíná opravdu krásný kousek domácí, Milan Sůkal Ryzlink rýnský „Terroir“ pozdní sběr 2018 (recenze), užil jsem si ho velmi! Terroir al Límit Terra de Cuques blanc 2016 (recenze), protože je to nádherné charakterní suché bílé a zároveň si u něj odškrtnete „geek“ frčky jako odrůdu Pedro Ximénez, kterou většina zná jen v úplně odlišné extrémně sladké podobě, a ještě pro bílé netradičně oblast Priorat. Vinařství Baláž Ryzlink vlašský 2018 pozdní sběr „Pontic“ (degustace), protože to byl výtečný vlašák a navíc mne zastihl nepřipraveného, vinařství jsem neznal a nečekal tak povedené víno. Každý nový objev je bezva. Xavier Reverchon Côtes du Jura Vin Jaune 2011 (degustace), skvělá ukázka kategorie a navíc taktéž pro mne vinař nový objev, který si zaslouží sledovat. Nanclares y Prieto Alberto Nanclares 2018 (recenze) je seriózní ukázka odrůdy Albariño a krásné bílé, tudy určitě ano! Celler del Roure Cullerot 2018 (recenze), odrůdově nezvyklé charakterní zábavné španělské bílé z amfor, kterého jsem už pár lahví vypil a vždy se těším na další. Navíc je za hodně slušnou cenu a také bez problémů dostupné v ČR (což není u španělských vín, o kterých tu píšu, zdaleka pravidlem). Cincinnato Enyo Bellone 2018 (recenze), výborně udělané zajímavé bílé z odrůdy, kterou jsem do té doby neznal. A od družstva, praktická ukázka, že i ta mohou nabízet kvalitu.
Domaine Guiberteau Saumur Rouge 2017 (recenze). Protože je to vyloženě skvělé červené ve stylu, který mne velmi baví. A protože je to Cabernet Franc, který si rozhodně zaslouží větší pozornost, než se mu dostává. Viz i Thierry Germain La Marginale 2018 (degustace) :-) Michael Wenzel Blaufränkisch Bandkräftn 2017. Skvěle připravená seriózní Frankovka a nádherné víno. Protože i frankovek je třeba pít víc a věnovat jim dostatečnou pozornost! Viz i František Mádl Frankovka 2011 pozdní sběr (článek) coby zástupce domácích a navíc vyzrálých, navíc mne trochu nakoplo natočit jedno z mála vinných videí. S čímž jsem teda naštěstí přestal. Jo a taky F. Schatz Acinipo 2014 (recenze), což je parádní nesířená a přitom čistá frankovka, moc chutná a navíc ze Španělska. To chceš. Domaine Coudert Fleurie Clos de la Roilette „Griffe du Marquis“ 2013 (recenze), protože je to krásná ukázka, jak může být Beaujolais fantastické seriózní a dokonce velké víno. Což platí i o Domaine Yohan Lardy Moulin-à-Vent „Vieilles Vignes de 1903“ 2016 (recenze). Fontodi Flaccianello della Pieve 2015 (recenze) bylo opravdu výborné, velké bohaté klasické červené. Rád bych byl podobná častěji. No a v seznamu je taky proto, aby se zde objevilo i něco z věcí považovaných za „opravdovou“ špičku ;-) Jo a za Španělsko ze stejného ranku doplním Clos Mogador 2014 (degustace), takhle vypadá velké poctivé červené z Prioratu. Pinot Noir 2018 od Petra Kočaříka (report z vinařství). Skvělé víno, ukázkový seriózní pinot, výtečná ukázka potenciálu červené Moravy. Résonance „Résonance Vineyard“ Yamhill-Carlton Pinot Noir 2015 (recenze), protože i tohle je vyloženě parádní Pinot Noir, tentokrát z Oregonu, a zajímavý pohled na to, jak může vypadat produkce tradičního burgundského producenta ale za oceánem.
Domácí „naturální“ scéna je dnes už dost bohatá a hodná pozornosti. Letos mne nadchlo Chardonnay 2013 qvevri od Dobré vinice (recenze), které má spoustu vlastností, pro které si z něj jde dělat srandu. V zahraničí to bude „proč šardonka, to tam nemáte vlastní odrůdy a musíte dělat to co všude ve světě“, pro mnohé „další co to cpe do qvevri, za to by ho v Burgundsku lynčovali“. Jenže v té lahvi je naprosto špičkové charakterní bílé, které snese srovnání se světovou špičkou. Po matadorovi nováček – Martin Vajčner Křemenné písky (recenze). Otloukánek Müller Thurgau ze dvou ročníků a neuvěřitelně chlastací zábavné víno. Dva Duby Vox in Excelso 2017 (článek a video o vinařství), protože je to parádní frankovka a vinařství, jejich přístup a jak to všechno dělají, mne vyloženě baví. Petr Marada Letní přízrak 2017 (report z vinařství), protože mne nadchl ve vinařství a poté opakovaně doma. Lahve se sice dost liší, ale obvykle je to moc zábavné pití.
V bublinách mám hodně co vybírat, ale omezím se na pět tipů, jinak bych vás zahltil :-) Jacques Lassaigne La Colline Inspirée Extra Brut Blanc de Blancs (report z degustace) je fascinující záležitost pro ty, kteří spíš než typický projev velkých domů vyhledávají „bílé burgundské s bublinami“. Je to špičkové charakterní pěstitelské Champagne se vším všudy. Juvé & Camps Reserva de la Família Cava Gran Reserva Brut Nature 2016 (recenze) je naopak bezchybná ukázka toho, jak také může vypadat „tradiční barák“ ve stylu těch z Champagne – konzistentní a s velkou snadno dostupnou produkcí – jenže zároveň bio a i v tomhle základu víc než chutný. Kdykoliv si rád dám znovu. L'Antica Quercia Matiú 2018 Brut (recenze) je Prosecco. Seriózní Prosecco. Opravdu chutné Prosecco. Ne, fakt to existuje! ;-) Izar-Leku Brut Nature 2016 (recenze), protože to bylo naprosto nečekaně skvělý a kvalitou blízko dobrým šampaňským! A přitom Baskicko a odrůdy Hondarrabi Zuri a Hondarrabi Beltza. Piper-Heidsieck Essentiel Blanc de Blancs Extra Brut (degustace), nečekaný vítěz degustace Blanc de Blancs a opravdu efektní, seriózní a výtečné Champagne od velkého baráku. Protože i tam umí špičková vína, ač obvykle inklinuji k menším pěstitelům :-)
Bodegas Argüeso Manzanilla San León Reserva de Familia (recenze), protože je to skvělé sherry a špičková ukázka vín s jedním z nejlepších poměrů ceny a kvality vůbec, tedy pokud vám styl vyhovuje. Landcraft Kordula (recenze), jelikož domácích vermutů je třeba a tenhle, a ostatně celý projekt, je skvělý! Kamara Nimbus Ritinitis (recenze) je víc než zajímavou kombinací „trendy oranžády“ a naopak poněkud mimo hlavní proud jedoucí tradiční Retsiny, tedy víny s přidanou borovicovou pryskyřicí. Chutné a rozhodně stojí za pozornost.
