Nejen mezi ortodoxními biodynamiky si našlo své zastánce přetáčení a lahvování vína s ohledem na fáze měsíce, s argumentem lepší sedimentace kalů a tím přirozeně čistšímu vínu bez dalších zásahů. Nakolik jde o přání otcem myšlenky, pozůstatek pohanských zvyků, vliv vyššího tlaku o jasných nocích na rozpuštěný zbytkový CO2 (ne)vířící kaly či reálné působení slapových sil na sud s vínem nechám na zkoumání vědců a praktických zkušenostech vinařů. Dnes bude tématem experiment, který provedl mladý Alexander Lamblot z Champagne Lamblot (web) :-)
Podnik vznikl už v roce 1653 ve vesničce Janvry, Alex je 13. generace vinařské rodiny. Nejdříve pracoval pro Jérôma Prévosta v La Closerie a poté se vrátil do rodiného podniku. Aktuálně obhospodařuje 3.8 ha vinic ve čtyřech subregionech – Petite Montagne de Reims (Vrigny, Gueux), Vallée de la Vesle (Janvry), Vallée de l'Ardre (Faverolles-et-Coëmy, Savigny) a Massif de Saint Thierry (Chenay). Vinice (a také ovocné stromy, které u a ve vinohradech vysadil) vede v biodynamice a také, a platí i pro sklep, s pracemi s ohledem na lunární kalendář. Vinařství jede gravitačně, většina práce je rukodělná (včetně ručního setřásání kalů a také degorzáže à la volée). Posledních několik let mošty kvasí spontánně, vína zrají na kalech až do lahvování bez aditiv a síření minimální, nejsou čiřena ani filtrována. Začali pracovat s dubovými sudy (barrique, demi-muids, rezervní vína jsou uložena ve větších foudres), ale samozřejmě používají nadále i nerez a vyskytne se i nějaká ta terakotová amfora :-) Důraz je na přírodní materiály, viněty i kartony jsou z recyklovaného papíru a tak…
A to už se dostáváme k Intuition Nature. Odrůdově jde o 66 % Meunier, 22 % Pinot Noir a 12 % Chardonnay z Vrigny, z keřů ve věku 25-50 let, z ročníku 2016. Brut nature, žádná dozáž. Dvě otevřené lahve se liší jedinou drobností – část lahví byla odstřelena coby „Lune Descendante“ dne 19. března 2019, druhá jako „Lune Montante“ 24. dubna 2020. A jelikož občas si ani tři lidé opakovaně zkoumající nápisy o luně ničeho nevšimnou, tak jsme srovnávali víno degoržované při měsíci couvajícím s vínem odkaleným při měsíci dorůstajícím coby jedinou odlišností, protože ani ne kalendářní měsíc rozdílu ležení na kalech nemůže hrát zásadně velkou roli. Až nyní, při psaní článku a chystaje se na dalekosáhlé závěry o obrovské odlišnosti lahví při jen drobné změně, jsem zjistil, že rozdíl v délce ležení je přes rok! A dva nebo tři roky na kalech a 19 či 7 měsíců od odstřelu… to už se sakra projeví! Degustační poznámky ale samozřejmě nikterak upravovat nebudu :-)
„Lune Descendante“ se projevovalo velmi čerstvě a energicky, s aromatikou směrem do citrusů a florální linkou, s jistou lehkostí, zábavností a elegancí. Výraznější perlení, čerstvost a energie, minerální linka, lehkost, veselost, skvělá pitelnost. Moc zábavné, svěží, charakterní vyvážené šampaňské. S časem a teplotou se projev příliš neměnil a stále působilo podobně „aperitivně“.
„Lune Montante“ bylo v barvě o trochu výraznější, lehce nazlátlé. Čerstvé a slinosbíhavé, ale krom citrusů také linka pečeného jablka a o něco bohatší, ze začátku trochu pecičkové a zemité. Suché, šťavnaté, delší, o kus hutnější a také kulatější. Ale vlastně nejprve ne tak zábavné. Ovšem s časem, vzduchem a vyšší teplotou šlo zřetelně nahoru, přidávalo další vrstvy, zralejší ovocnost, stávalo se seriózním vínem volajícím po delším pečlivějším zkoumání. A ač bych s radostí vypil oboje, tohle nabídlo hlubší zážitek. A obě verze mne nalákaly časem vyzkoušet od vinaře další vína. Tyhle vzorky dovezl Miloš Danihelka aka Terroir Champagne, možná se i v sortimentu objeví :-).
