O víkendu jsem měl zase jednou možnost ochutnat si pár lahví od Pivnica Čajkov (web), nových ročníků top vín včetně hodně zajímavé velmi limitované novinky. Marek Uhnák, jeden z „vulkánců“ z uskupení naturálních vinařů spod Sitna, a zásadní propagátorů odrůdy Pesecká leánka, patří mezi mé slovenské oblíbence. Některá jeho vína mne v minulosti opravdu nadchla a i tentokrát jsem nebyl zklamán. A to především u lahve Pesecká leánka Rustical 2019 z vinohradu Sádowie, z trochu starších (40+) keřů. Krátce macerováno, fermentováno spontánně, vyzráváno rok ve starém dřevě na kalech a lahvováno bez úprav krom decentního zasíření. Trochu výraznější žlutá, lehce naoranžovělá barva. Ve vůni vyzrálejší ovocně-florální mix, s bylinkovostí i podzimní ovocností. Středně plné, suché, s bezva kyselinou, decentně svíravé a s trochou tříslovin, strukturované seriózní bílé, krásně vyvážené, delší. Skvěle snadno pitelné a přitom nabízí hodně na hraní a zkoumání. Skvělé! Dříve mi vlastně přišlo „rustikálnější“ než tato poslední verze, ale to možná bylo (částečně) způsobeno i chutnáním vždy ve srovnání s klasickými verzemi leánky.
Frankovka Empress 2017 je čistá Frankovka z vinice Kruhe, macerováno a fermentováno spontánně v otevřených kádích a pak delší dobu vyzráváno (lahvováno až v srpnu 2020) v dubových sudech. Tmavší barva. Docela čerstvé ve vůni, s mixem tmavé a červené ovocnosti, trochou pikantnosti, florální linkou a lehkou zemitostí. Suché, čisté, šťavnatě ovocné, středně plné, s linkou kořenitosti a minerálním dozvukem, v tom nejlepším smyslu slova „selsky“ sympatické a zároveň s jistou dávkou elegance, delší, skvěle pitelné. To mne teda taky baví dost.
No a na závěr Grande Mure 2017. Kombinace Frankovky modré a Pesecké leánky (a trochy blíže neidentifikovaných odrůd). Původ je ve výše a severněji položené vinici Múry, již několik let obdělávané čistě ručně a úplně bez postřiků. Keře jsou tam dost staré, přes šedesát let, a jedná se o staré kultivary všech odrůd. Společně sebrané hrozno spontánně kvasilo a macerovalo 24 dní a následně víno zrálo tři roku v sudu, bez síření a navíc pod kvasinkovou vrstvou (aka „flórem“) viz fotka. Tzv. „meditační přístup“ k vinifikaci :-) Vzniklo toho pouhých 300 lahví.
Světlejší spíše rubínová barva, lákavá. Už od barvy působí lehčím dojmem a vůně jej jen podpoří. Červená svěží ovocnost drobných plodů s výraznějším florální a bylinkovou linkou, zábavné a elegantní, s vlastně překvapivě jen docela decentním pikantnějším projevem flóru. V chuti středně plné, suché, šťavnaté, naprosto čisté, vyvážené, skvěle pitelné velmi příjemné „poločervené“. Chuť v podstatě kopíruje vůni červenou ovocností a bylinkami a sušenými květy, s trochou kořenitosti a minerality. Velmi sympatické víno, které se nesnaží zaujmout silou ale spíše jemnějšími zajímavými odbočkami. Čekal jsem vlastně výraznější projevy jak macerace tak „flóru“, ale dostal překvapivě ladný kousek.
