Dostal jsem nedávno chuť na nějaké tradiční starosvětské červené a volba padla na láhev od Società Agricola Nuova Agricoltura, spojení dvou farmářských rodin známější spíše jako Mannucci Droandi. Jsme v Toskánsku, konkrétně v Chianti, s podnikem přes dvacet let v bio režimu, s obvyklými tamními odrůdami révy (a také olivovníky) ale zároveň mnoha méně častými, původními a dříve hojně rozšířenými. Mají vyloženě vinici určenou pro „konzervaci“ těchto odrůd a zajištění jejich přežití. Hrozny zpracovávají do mikrošarží pro zkoumání či rozpustí ve směsích se Sangiovese, ale některé „obvyklejší“ odrůdy (Foglia Tonda, Barsaglina, Pugnitello…) znovu rozšiřují i do běžných výsadeb a zpracovávají do samostatných vín, která jsou k dispozici pak i nám, vinným nadšencům. Za vinice i sklep (ač mají i enologa) je zodpovědný Roberto Giulio Droandi, jeho manželka Maria Grazia Mammuccini je CEO toho všeho :-) A také současnou ředitelkou FederBio, Federazione Italiana Agricoltura Biologica e Biodinamica, a dřívější i současnou členkou různých organizací a sdružení zabývajících se především ekologickým zemědělstvím, biodiverzitou, výzkumem v lesnictví a zemědělství a podobně. A oba jsou to více než sympatičtí lidé, soudě tedy podle krátké doby, po kterou jsem měl možnost s nimi degustovat a hovořit :-)
Doma jsem otevřel Chianti Colli Aretini mladého ročníku 2018, ale když máte chuť… :-) A je to jejich základní červené, které by mělo být v pohodě docela brzo. Odrůdově dominuje 90 % Sangiovese, je tam 5 % Canaiolo a dalších 5 % blíže neurčeného mixu starých toskánských odrůd. Plně odstopkované hrozny kvasí v 50-100 hl nerezech a macerují asi dva týdny, následně zrání rok ve francouzských barrique sudech, ale ne nových (druhé a třetí použití). Poté rok v lahvi ve vinařství a na trh. Tmavá rubínová barva. Po otevření se dost bránilo a potřebovalo pár hodin na rozdýchání. Čerstvé, trochu pikantní, s tmavší ovocností do švestek, s kořenitě-bylinkovou linkou, pěkně zakomponovaným dřevem, trochu „sedlácky“ obhroublejší a zároveň veskrze sympatické. Suché, šťavnaté, svíravější s poměrně výraznými tříslovinami, středně plné až plnější, s fajn tmavší ovocností a kořenitostí. Povedený kousek, určitě se ale vyplatí nechat ještě chvilku ležet. Po lahvi za 290 Kč u Foltýn Wine.
Ročník 2017 téhož vína mi přišel o něco živočišnější a s balzamikovou linkou. Chianti Classico Ceppeto 2016 bylo o trochu hlubší, tmavší a plnější, s důraznější ovocností. Odrůda Barsaglina v čisté podobě v ročníku 2015 hodně zajímavá, temná, hlubší, strukturovaná, s tmavou ovocností a florální fialkovou linkou. Zábavná věc. Čistá Foglia Tonda 2016 víno silnější, výrazné, se dřevem o hodně patrnějším ač ho nebylo nějak víc (projev až lehce do tyčinky Margot), balzamikové, s hodně výraznými tříslovinami, koncentrované, dlouhé, strukturované. Campolucci (Toscana IGT) 2014 je jejich pohled na „supertoskánce“, odrůdově Cabernet+Merlot+Syrah a třetina nových barrique sudů. Již trochu nazrálejší, zrale spíše tmavě ovocné a klasický švestko-černorybízo-lesní plody mix a něco vanilky, plnější, vyvážené, svíravější a drsnější a v chuti méně přístupné než ve vůni. Solidní „typický“ kousek, ale raději bych sáhl po Chianti :-)
