V Champagne se u stále více producentů objevují tichá vína, typicky pod apelací Coteaux Champenois, nejčastěji v sudech „po burgundsku“ školená. Vliv má samozřejmě oteplení, které je umožňuje připravit v čím dál kvalitnější podobě. Někdy jde u zavedených producentů o hodně limitované počty spíš na ukázku (takhle třeba Chardonnay z terroirů u obcí Villers-Marmery, Vertus, Oger a Montgueux na čtyřech různých vínech, sud od každého, odprezentoval Charles Heidsieck), jindy o běžnou součást nabídky. Nově do trendu naskočil slavný dům Louis Roederer a rovnou se dvěma víny. Řada Hommage à Camille je poctou Camille Olry-Roederer, která prý měla ve zvyku překvapovat hosty na večeřích tichými víny z top poloh vinařství. Camille Charmont 2018 je 100 % Pinot Noir z polohy Charmont v Mareuil-sur-Aÿ, vzniklo 1631 lahví. Camille Volibarts 2018 pak 100 % Chardonnay ze starých keřů polohy Volibarts v Le Mesnil-Sur-Oger, toho je 2880 lahví. Producent Cristalu se vysokých cen nebojí, pinotu si cení (přepočet z ceny v UK) na 4600 Kč a šardonky „jen“ na 3900 Kč. Což je už kategorie špičkových burgundských a obávám se, že to asi ani neochutnám. Ale povedených coteaux tu na trhu pár je a myslím, že v nejbližších měsících k nim přinesu článek.
Jen pro zajímavost propad prodeje Champagne za rok 2020 oproti tomu předchozímu je 18 % (a 20,5 % v obratu, celkový propad trhu s francouzskými víny a destiláty je o 6 % v objemu a 13,9 % v obratu). Což je vlastně méně, než se producenti obávali, přesto jde o nemalých 52,5 milionu lahví slavných bublin. Okolo svátků na konci roku to docela šlo, ale letošní leden je opět ve srovnání s loňským o 18 % dole. O hodně víc padají velké domy, pokles u pěstitelů je menší.
Dobrá whisky může projevovat znaky „terroir“, lišit se dle původu ječmene a také ročníku. Alespoň to tedy tvrdí nová studie :-) A já tedy nevidím jediný důvod, proč zrovna tomuhle nevěřit. Skoro bych i věřil, že tam původ ječmene bude znát víc, než u mnohých vín původ hroznů %-) Což mi připomíná, že víno… voní a chutná jako víno. Jamie Goode má na webu dost zajímavý dvoudílný text „on objects and perception“ o vnímání aromat, aromatických objektech a novém výzkumu v tomhle směru. Doporučuji! Jo a Decanter, konkrétně Ruper Joy, psal o problematice síření. Je to zajímavý příspěvek do debaty. Ze kterého jsem se tedy mimo jiné dozvěděl, že „peklo zamrzlo“ a Frank Cornelissen poslední dva ročníky lehce síří. Vzpomněl jsem si na setkání s ním před téměř čtyřmi roky, sepsal jsem docela dlouhý článek. Ze kterého nyní cituji: „Ptal jsem se, zda kdyby věděl, že zasířením nějaké své víno vylepší, jestli by to udělal. Dříve prý ne. Dnes… také ne, ale nejspíše by si to alespoň vyzkoušel na nějaké malé šarži :-) Uvidíme za pět let!“
Úplně jsem se tu zapomněl zmínit, že před dvěma týdny Svaz vinařů České republiky vyhlásil Vinařství roku 2020. Vítězem kategorie střední vinařství a absolutním vítězem se stalo Vinařství Sonberk. Za malá vinařství si prvenství odneslo Vinařství Piálek & Jäger, z velkých naopak Lahofer. Enologem roku se stal Zbyněk Žiška ze Zámeckého vinařství Bzenec. Počinem roku se stala iniciativa To si vypijeme Lucie Hotařové. A nakonec cenu profesora Viléma Krause za celoživotní přínos oboru obdržel Vlastimil Peřina. Pro zájemce záznam slavnostního vyhlášení najdete na YouTube.
