Rafa Bernabé si nejdříve udělal jméno efektními červenými z odrůdy Monastrell i mezinárodních odrůd, aby poté propadl naturální produkci a zaujal povedenými kousky pouze z lokálních a leckdy opomíjených tradičních odrůd ze španělské provincie Alicante, připravených z čistě bio(dynamicky) vypěstovaných hroznů a bez aditiv ve sklepě. Neutrální nádoby, dřevo a sem tam amfory/tinajas, některých vín vyloženě maličké produkce a jiných docela dost na pití po celém světě, v obou případech ale originální fajn kousky. Otěže v jeho doméně v roce 2017 převzali manželé Andrés Carull (který pro Barnabého již dříve i pracoval) a Marta Ribera, sami s doménou Vinessens, psal jsem tu už docela dávno o dvou jejich lahvích. Vzniklé uskupení Casa Balaguer-Vinessens i nadále produkuje původní vína se stejnou filozofií a do nabídky je zařadilo BIO Sueño. Já teď otevřel dva základní „chlastací“ kousky, alespoň tomu napovídá jejich jméno – Tragolargo. Které by šlo přeložit jako dlouhý doušek nebo, volněji a myslím příhodně, velký hlt.
Tragolargo Blanco 2020 (Vinos Alicante DOP) je směsí 70 % Moscatel (původ Torrevieja, kousek od Středozemního moře) a 30 % Malvasía (domovská Villena) v obou případech z poměrně písčitých půd a z bio certifikovaných vinic, ručně sbírané a tříděné hrozny jsou odstopkovány a kvasí spontánně s macerací celých 30 dní. Moscatel jede v nerezu, Malvasía v betonových tancích. Lahvováno bez filtrace a čiření, lehce kalné, nesířené, do čiré burgundské lahve uzavřené celokorkem. Tmavší žlutá do oranžové, opalizující, v lahvi se zřetelně převalují kaly. Výraznější aromatika, efektní, čistá, kdoule, květy citrusů a pomerančová kůra, se vzduchem a teplotou se zábavně rychle proměňuje, přidávají se různé kořenité odbočky a zábavnosti. Suché, středně plné, docela výrazné, lehce svíravé s nějakou tou tříslovinou, dobrá struktura a délka, výborně pitelné. Veskrze povedené mladé víno, které bych pil teď, mizí samo. Povedená oranž záležitost.
Tragolargo Tinto 2019 (Vinos Alicante DOP) je čistý Monastrell z Villeny, z vinice v nadmořské výšce okolo 700 metrů na písčité půdě, opět bio certifikace, ruční sběr, kvasí spontánně s třetinou celých hroznů a dvěma třetinami odstopkovaných ale nepomletých. Jen „jemná“ macerace, bez zkrápění a jen s jedním ponořením matolinového klobouku denně, celkem pouze asi týden. Zrání jen v nerezu. Bez filtrace a čiření, nesířené, lahvováno do burgundské lahve s celokorkem. Rubínová barva, čirá. Čerstvá, zrale červeně směrem do tmavého ovocná vůně, peckoviny a malina, decentně funky, herbální linka, trocha kořenitosti, mandle a dotyk zemitosti. Suché, šťavnaté s fajn kyselinou, svíravé s nějakým tím tříslem ale nic výrazného, trochu rustikálnější projev, veskrze fajn pitelnost. Nekomplikovaně přístupné, dobře pitelné mladistvé červené na jen tak pití. K mastným buřtům taky šlo :-) Pocitově o něco jednodušší než bílé Tragolargo, to mne bavilo o něco víc.
