Réva, konkrétně odrůdy Cabernet Sauvignon a Merlot, se podívala na oběžnou dráhu. Společně s 12 lahvemi červeného Bordeaux kroužila okolo planety celých 14 měsíců a nyní bude pečlivě zkoumána. A stejně tak i víno, kterého proběhla už i první degustace. Prý je florálnější než to vyzrávané na zemi! :-) Upřímně… vlastně bych to víno rád přechutnal i v jeho běžné podobě, vesmírnou nepotřebuji, na výpravu bylo totiž vybráno Château Petrus 2000 :-) Detaily najdete v článku v Decanteru. Myslím, že s aktuálním překotným rozvojem vesmírného programu v soukromých rukou bude podobných projektů čím dál víc. Už před lety jsem měl možnost pít saké zakvašené kmenem kvasinek namnoženým na ISS, ale žádné speciální vlastnosti jsem nepozoroval :-)
Skupina LVMH si do portfolia pořídila další luxusní značku a nově vlastní polovinu Armand de Brignac (vyráběné v domě Cattier) rappera Jay-Z. Vlastně jsem si na tuhle zprávu vzpomněl v souvislosti s tím, že Bottega porazila v soudním sporu Ca’ di Rajo, šlo o zrcadlové zlaté lahve a možnost, že si lidi ty z řady Epsilon od Ca’ di Rajo budou plést právě s Bottegou, u které jsou základním znakem jejich prosecca (upřímně důležitějším než samotný obsah lahví). I Armand de Brignac je totiž snadno k poznání reflexními zlatými, stříbrnými a růžovými lahvemi. Ale obsah je přeci jen docela slušný. Prý. Požadované peníze jsem za něj nikdy nebyl ochoten vysolit.
Když jsme u Champagne… dům Palmer & Co., o kterém jsem zde psal loni v létě, se rozhodl jít stejnou cestou jako už před mnoha lety Krug a zavádí Bottle ID. Sice na láhev přímo nenapíše „matoucí“ detaily jako datum lahvování či degorzáže (často je slyšet argumenty, že si to lidé budou plést s ročníkem nebo „trvanlivostí“), ale dávají tam QR kód, který prostě chytrým telefonem načtete a otevřete webovou stránku se všemi těmito informacemi. Společně s odrůdovým složením, dozáží v gramech, procentem rezervních vín a podobně. Jsem rád, že se tahle větší otevřenost pomalu ale jistě prosazuje. Ostatně o tom, že trendem je a bude snaha o maximální otevřenost (i v kontextu kalorických hodnot, přidaných látek a podobně), jsem psal i ve věštění budoucnosti pro BarLife :-)
V „pravidelném šetření postoje spotřebitelů k moravským a českým vínům“, které již od roku 2006 zadává Vinařský fond, se došlo k výsledku, že „Češi mají ze všech alkoholických nápojů nejraději víno, většina bílé, na ta moravská a česká stále nedají dopustit.“ Věřím, že dotazník nebyl koncipován stejnou formou, jako ten v jedné z mých nejoblíbenějších scén z Jistě, pane ministře :-) Pokud jde o peníze, tak si za kvalitu prý už rádi připlatíme a také jsem se dozvěděl, že „Čeští konzumenti v průměru za víno utratí 404 Kč měsíčně (294 Kč za lahvová), což ve srovnání s rokem 2016 představuje mírný nárůst o 25 Kč.“ Raději se nebudu pokoušet spočítat útratu za poslední měsíce. Ve zprávě se také dozvíme, že „Bezmála tři čtvrtiny (73 %) dospělé populace konzumují víno, a to včetně úplných abstinentů.“ Což jsem nepochopil, ale upřímně v tomhle státě by mne nepřekvapilo už vůbec nic, ani úplný abstinent co občas pije víno. To je něco jako bezvýhradný vegetarián, který ale jí ryby?
