Po docela dlouhé době zase nějaké Chablis, konkrétně Le Domaine d'Henri a jejich Chablis Premier Cru L'Homme Mort Vieilles Vignes 2017. Vinařství je vlastně dost mladé, sotva desetileté, ale po svém otci ho takto pojmenoval Michel Laroche. A to je naopak jméno, kterému se (nejen) v Chablis asi těžko vyhnout. Rodina Laroche vlastnila v Chablis vinice už v sedmnáctém století, ale největší úspěch přišel právě až s Michelem. Tehdy jednadvacetiletý vinař v roce 1967 zahájil, společně s otcem ale byla to hlavně jeho energie a záměr, zásadní rozvoj. Z Domaine Laroche udělal velký a veleúspěšný podnik, později expandující i do Languedocu. V roce 2010 svůj podíl v podniku prodal, ponechal si či získal zpět původní zděděné vinice, a společně s dětmi (dcera Margaux a syn Romain) a manželkou Cécile začal budovat nový rodinný podnik. Nechali si postavit malé moderní „tak akorát“ vinařství pro svých zhruba dvacet hektarů. Vinice vedli v podstatě v bio režimu ale s tím, že si nechávali prostor stříknout kdyby opravdu nebylo zbytí. Dnes už jsou ale v přechodném období na certifikaci. Zásadní část produkce tvoří různé části skvělého Premier Cru Fourchaume, ale mají i další polohy. Každopádně dělají vína jen a pouze z vlastních hroznů. Pěstují, kdo by to byl čekal, pouze Chardonnay a připravují ho v klasické tiché podobě (ale najdete u nich třeba i pét-nat, ovšem školený dva roky a pak odstřelený). Ve sklepě spontánní fermentace, zpracování v nerezu (různé velikosti tanků s kontrolovanou teplotou) a poté k dispozici zásoba 228l ale především 600l dubových sudů (od Stockingera).
L'Homme Mort je výtečné 1er Cru, severní část Fourchame s výhledem na údolí řeky Serein, s písčitou půdou nad klasický kimeridžským vápencem, a oproti typicky opulentnějším vínům zbylé části schopná dávat o něco přísnější vína, což je v dnešní době výhodou. Tohle víno je z výsadeb v roce 1970. Připraveno ze 72 % v nerezu a z 28 % v 228 a 600l sudech 2 a 4 roky starých. Lahvováno bez filtrace do klasické burgundské lahve, s DIAM30 korkem pod zavoskovaným hrdlem. Pěkná nazlátlá žlutá barva. Zrale ovocná, lehce kouřová vůně. Vanilka, žluté ovoce a citrusy, minerální linka, klasika lehce teplejší ale stále slinosbíhavá, s časem a vzduchem nabízí různé jemnější odbočky, třeba exotický závan kurkumy a koriandrových semínek. Suché, středně plné, s fajn kyselinou ale zakulacené, krémovější, se žlutou ovocností a citrusy, poměrně expresivní, koncentrované, krásně vyvážené, slušně dlouhé. Výtečné komplexní klasické Chardonnay s potenciálem zrát mnoho let. Jen… já si nemůžu pomoct, a uznávám jde o můj problém a vkus, prostě by mi tam sedělo kyseliny ještě o trochu víc :-) Jinak vinařství dováží Albarelo, mají i jejich top cuvée z velmi starých keřů a naopak základní vína.
P.S. Jméno L'Homme Mort, mrtvý muž... Některé zdroje se zmiňují o galském pohřebišti poblíž či o nálezu několik sarkofágů z římské éry. Další tvrdí, že původ jména není znám. Ať tak či onak je to jméno „marketingově“ z těch určitě znělejších :-) Pokud víte, jak je to s ním doopravdy, šup s tím do komentářů!
