O projektu Matsu (web) skupiny Vintae už jsem tu psal před… devíti lety! V článku je vlastně vše důležité, takže dnes jen ve zkratce. Španělská apelace Toro, podpora vícero menších pěstitelů a snaha udržet velmi staré výsadby, biodynamika, odrůda Tinta de Toro aka Tempranillo, bez živočišných produktů při výrobě. Staré a velmi staré keře, leckdy předfyloxerové a pravokořenné. Nejnápadnější na vínech a vyloženě Instagramu & spol. přátelské jsou viněty s obličeji vinařů – mladíka, zralého muže a starce. Podobně jako u rakouské legendy Gut Oggau, která s tím ale přišla o něco později, jde o výsledek práce designérského studia a na vinětách nejsou skuteční lidé z vinařství, ale spíše „typické charaktery“ symbolizující obsah lahve :-)
„Darebák“ demonstrující sílu, odvahu a drzost mládí. Víno „statné“ kombinující stále ještě mladou sílu s vyzrálostí a zkušeností. „Stařec“ je pak plnost a moudrost a dokonalé souznění se zemí, které poskytnou jen stoleté keře. Funguje to perfektně, tak nějak vás tlačí pořídit si celou kolekci, dát ty obličeje vedle sebe a otevřít na srovnání. Tentokrát jsem se plácl přes kapsu a koupil i již poměrně drahého stařečka, abych následně zjistil, že kolekci stejně nemám kompletní! Relativně nově je v nabídce i La Jefa, s ženou na vinětě, bílé připravené z těch pár řídkých výsadeb odrůdy Malvasia a pár dalších, rozprostřených mezi v oblasti dominantními odrůdami modrými. Tak třeba někdy příště!
El Pícaro 2019 pochází z mixu především písčitých půd s podílem granitu, což platí i pro ostatní vína, ale tohle je z o něco mladších výsadeb (byť stále starých až velmi starých keřů). Ruční sběr v průběhu několika týdnů, spontánní fermentace a macerace v betonové nádrži, zrání taktéž jen v betonu. Tmavší, hutnější barva, tón do fialové. Čerstvá, mladičká, spíše tmavě sladce až lehce džemově ovocné a poměrně expresivní aromatika, kořenité s linkou lékořice. Suché, plnější, opět sladší tmavší přímočará ovocnost, fajn kyseliny a pitelnost. Intenzivní, se sladšími tříslovinami, vyvážené, dobře pitelné. Nabušenec co ale neunavuje, bez vlivu dřeva, efektní kousek.
El Recio 2018 je selekce ze starých, devadesátiletých, výsadeb. Opět ruční sběr v průběhu několika týdnů, spontánní fermentace, macerace a malolaktika v betonových tancích. Následně zrání 14 měsíců v podruhé použitých francouzských a východoevropských dubových sudech. Tmavší rubínová barva. Zralé červeně ovocné, s decentní kořenitou linkou a výraznějším projevem dřeva do vanilky a čokoládo-karamelových bonbónů, po pravdě dřevo až trochu vulgárně. Suché, šťavnaté, plnější a zrale ovocné ale s pěknou kyselinou, opět červené ovoce a dřevo, výrazné třísloviny, dobrá délka. Zajímalo by mne, jak se s dřevem a tříslem srovná za pár let.
El Viejo 2018 je výběr z extrémně starých, 100+ let, málo plodících výsadeb. Opět postupný sběr několik týdnů, spontánní fermentace a macerace v betonu, tamtéž malolaktika. Zrání 16 měsíců v nových francouzských dubových sudech. Tmavší rudá barva lehce do fialové. Zrale expresivně ovocné, sladší, na pomezí červené a tmavé ovocnosti, s jasným ale elegantnějším projevem dřeva a linkou kořenitosti. Suché, plné, koncentrované, zrale ovocné, s výbornou kyselinou, vyvážené, strukturované, s jemnozrnnými tříslovinami a výborně zapracovaným dřevem. Uhlazenější a přístupnější už teď než El Recio, ale přitom s potenciálem stejně dobrým ne-li lepším a určitě by mělo zrát. Komplexní, efektní bohaté červené.
Před lety jsem vína kupoval přímo ve Španělsku, tentokrát je měl od místního dovozce Kupmeto. Běžné ceny po jedné lahvi jsou 259, 449 a 999 Kč. A jo, Viejo mi přišlo suverénně nejlepší víno a ač jsem to úplně nečekal, tak i skokově lepší než Recio. Ale taky bohužel stojí litr. Mladá betonovka je efektní víno, které udělá spoustu radosti a vzbudí pozornost na jakékoliv grilovačce :-)
