Už je to fakt strašně dávno, dvanáct let, co jsem tu měl článek na téma Kami No Shizuku aka The Drops of God. Tahle extrémně populární japonská manga s vinnou tematikou vyšla v překladech po celém světě, včetně Francie. Už jsem se tu zmiňoval, jak jsem zakoupil anglické vydání, že existuje televizní zpracování a také o tom, co způsobilo pro Château Le Puy. V angličtině knižně vyšlo ve čtyřech svazcích osm dílů z celkových 44 a následně kompilát částí týkajících se amerického vinařství. A pak konec. Přiznám se, že mne to docela bavilo, a stopka ve vydávání mrzela. Sice tam věčně pijí hlavně velká a prakticky nedostupná vína, ale je to zábavné a trochu návykové. A v mnoha ohledech poučné, třeba takové párování Chablis s ústřicemi a proč levnější víno udělá lepší službu než François Raveneau ;-) Témata jako vína coby spojení terroir, počasí a člověka a důležitost jednotlivých složek myslím budou rezonovat i u pokročilejších vínomilců. A navíc prostě chcete vědět, kterých 12 (resp. 13) vín slavný kritik Yutaka Kanzaki zvolil coby zásadní a proč :-) Nakladatelství Kodansha se nakonec do projektu opřelo a po desetileté práci je manga kompletně k dispozici v angličtině! Pravda ne na papíře ale u Amazonu, pro Kindle a na platformě comiXology. Ta má i členství s měsíčním poplatkem (a prvním měsícem na zkoušku zdarma, což by na tohle mohlo stačit) a není třeba kupovat každý díl zvlášť, bohužel v ČR je s registrací trochu problém. Každopádně překlad je hotový, všechny díly k dispozici a jistě se objeví i na alternativních zdrojích. Už jsem v druhé třetině série a je to napínavé! :-)
Jamie Goode se rozepsal na zajímavé téma – proč mu přijde v mnoha případech zbytečné používat místo původu hroznů k prodeji vína :-) Jak je leckdy vhodnější „brand“ v podobě odrůdy a podobně a že v případě mnoha základních spotřebních vín fakt o nějakém „otisku terroir“ nemá smysl mluvit. Upřímně s ním v moha ohledech souhlasím. A šel bych i dál. Už dříve jsem tu psal, že právě u základních supermarketovek by mi vlastně ani nevadilo, kdyby je třeba aromatizovali. I tak jsou technologicky zhusta natolik posunuté aromatickými kvasinkami, výživami, dosypáním dubových čipsů a kdo ví čím dalším, že je to téměř jedno. A producentům by uvolnilo ruce :-) Jen by bylo třeba, aby vše na vinětě bylo napsáno a víno zatříděno třeba jako „vin technologique“. Stejně jako by bylo fajn, kdyby se na vinětě objevilo právě všechno to výše zmiňované… :-) Mimochodem Jamie Goode má na pultech už třetí a výrazně doplněné vydání knihy Wine Science, povedená záležitost.
Wimbledon mezi výstavami (pokaždé se u toho cítím trochu trapně, ale opravdu se tak sami označují), Valtické vinné trhy, představil šampiony pro letošní rok. „Ocenění šampiona bílých vín si letos odnesl Ryzlink vlašský VOC Pálava 2019 z Vinařství Volařík, šampiona červených vín Rulandské modré výběr z hroznů 2018 z Habánských sklepů a nejlepší zahraniční víno je Chardonnay výběr z hroznů 2019 Vinarstvo Golguz.“ Na trzích jsem se v minulosti vyskytl a dalo se tam najít dost báječných charakterních vín, třebas i zahraničních. Pravda obvykle ne mezi těmi nejlépe hodnocenými, ale spíš v zadním voji.
Sdružení Corpinnat, v současnosti možná nejzajímavější značka pokud hledáte kvalitní bubliny ze Španělska (= zatím se můžete hodně spolehnout, že věci od jejich členů jsou opravdu kvalitní a navíc vyrobené dle smysluplných zásad), má nového člena. Je jím zajímavé vinařství Celler Pardas, které ale trochu překvapivě zatím žádnou velkou bublinovou historii nemá. Tak snad u Corpinnat vědí co dělají :-) A docela důležité události se dějí v apelaci Rioja. Skupina 40 vinařství z podoblasti Rioja Alavesa chce vlastní DO, Viñedos de Álava, s přísnějšími pravidly. Potom, co apelaci Rioja opustilo slavné vinařství Artadi, jde o asi nejvýraznější ukázku nespokojenosti, kterou mnozí producenti s fungováním apelace (nedostatečná kontrola kvality, nemožnost používat specifické názvy u vín z jednotlivých vinic atd.) pociťují.
