Dnes se zastavíme ve Friuli, mezi městy Palmanova a Aquileia. Zde vinaří rodina Beltrame (web), sice už ve čtvrté generaci ale na tomto místě teprve od roku 1991, ze kdy pocházejí i jejich nejstarší výsadby. Nápis 1681 na vinětách je rokem založení současného sídla, usedlosti dříve patřící hrabatům Antonini, kterou zrekonstruovali. Ze 40 ha pozemků mají na místních písčito-jílovitých půdách a polohách vzdálených asi jen 15 km od moře révou osázených 25 ha, vinice vedou v ekologičtějším režimu ale bio certifikování nejsou. Vysazen mají celkem typický mix odrůd lokálních (Friulano, Ribolla Gialla, Verduzzo, Refosco dal Peduncolo Rosso, Pignolo, Schioppettino) a mezinárodních (Pinot Grigio, Chardonnay, Sauvignon Blanc, Merlot, Cabernet Sauvignon, Pinot Nero), pěstují i okrajovou a jednu dobu téměř ztracenou modrou odrůdu Tazzelenghe. Sklizeň obvykle ruční ale nebojí se u něčeho i mechanické, kvašení za kontrolované teploty v nerezu, zrání nerez či dubové sudy.
Měl jsem možnost ochutnat (resp. formou celých lahví prozkoumat) šestici vín právě z odrůd lokálních a „mezního“ Pinot Grigio a trochy šardonky ve směsi, vše od dovozce Víno pro Vás. Ze základní řady Friulano 2019 (čistě různé klony odrůdy Friulano, školeno pouze v nerezu delší dobu na kalech, zhruba rok) má tmavší citronovou barvu. Výrazné, hutnější aroma, zřetelně vyzrálé hrozny a teplo, med, koncentrace, florální linka. Suché, silné, zralé, plné, krémové, žlutá ovocnost, znatelnější vyšší alkohol a působí trochu nespojeně a celek ne úplně harmonický, přestřelené. Pinot Grigio 2019 (opět mix klonů a čistě nerez) tmavší, trochu hlubší žlutá barva. Výraznější aromatika, opět mix florální linky, trochu medu, dotyk kořenitosti a náznak oxidace. Suché, se slušnou kyselinou, žluté ovoce, silnější a plnější, slušná délka, trochu hrubší. Nejsem si ale stroprocentě jist kondicí lahve a přechutnám. Ribolla Gialla 2019 (jeden běžný klon, opět pouze nerez) má pěknou citronovou barvu. Na úvod trochu zaprděné, reduktivní aroma, ale vydýchání postupně otevírá výraznější příjemné florální vůni, bílé ovoce, minerální linku. V chuti suché, šťavnaté, lehce svíravé, s pěknou kyselinou, mírně citrusové a opět bílé ovoce, delší. Zajímavé, charakterní, vyvážené bílé a o třídu zábavnější a pitelnější než předchozí dvě. Refosco dal P.R. 2017 (čisté Refosco, dva týdny macerace, 14 měsíců v nerezu) pěkná rubínová barva. Fajn aromatika, čistá, svěží, červené ovoce a pepřová kořenitost a jistá sympatická „zrnitost“. V chuti suché, s pěknou šťavnatou kyselinou, nerušívá svíravost, šťavnatost, pomezí červených a tmavých plodů, fajn délka. Zábavný chutný kousek.
Z vyšší řady Vigna Augusta jsem ochutnal vína dvě. Bílé Pribus 2015 je směs Friulano, Chardonnay a Verduzzo částečně školené v dubových sudech. Tmavá zlatá barva. Výrazná, zralá a vyzrálá aromatika, teplejší, se žlutým ovocem, chleba s máslem a medem. Suché, plnější, intenzivní, s výraznějším alkoholem a teplem, kořenitost a žluté ovoce, jižní. Trochu drsnější, vyžaduje větší sklo a čas aby si sedlo, ale rozhodně to není bez zajímavosti.
Tazzelenghe 2016 je čistě tato lokální odrůda, jméno by se dalo přeložit jako „kráječ jazyka“ a odkazuje k obvykle výrazným tříslovinám, které vyžadují delší školení a zrání k ohlazení. Zde víno macerovalo a kvasilo něco přes dva týdny v nerezu a následně 42 měsíců v kombinaci nových a použitých barrique sudů a tonneaux. Tmavší rubínová barva. Zralejší, kořenitá vůně, červené ovoce, likérové višně, lehce sympaticky zemité, lékořice, pěkně zapracované dřevo, trochu káva. Starosvětské, seriózní a moc fajn. Suché, šťavnaté s dobrou kyselinou, středně plné, vyvážené, s linkou červeného ovoce, svíravosti a pěkným již ohlazujícím se tříslem, kořenitost, dobrá délka, vyvážené. Moc pěkné víno, jako bonus z odrůdy, na kterou zas tak často nenarazíte.
