Před rokem jsem zde psal o Weingut Viermorgenhof (web) z Kinheimu a teď o víkendu znovu vypil jedno jejich víno, základku (teda když nepočítám věci v litrovce) v podobě Riesling Classic 2019. Láhev pistole se šroubovým uzávěrem. Projev je v pravdě klasika. Čerstvé ve vůni, kombinace trochu zralejší ovocnosti, podzimní malvice a žluté ovoce, a minerální linky. V chuti docela lehkonohé, s pěknou kyselinou vyvažující trochu zbytkového cukru, fajn ovocnost a dobrá délka, mineralita, vyvážené a strašně snadno pitelné. Jednoduchý, ale zábavný a typický rýňák (moselák!). V akci v rámci ryzlinkového balíčku u 1er Wines vyšlo na asi 180 korun, což je jen o trošku víc než běžná německá cena po lahvi. Láhev zmizla sama a asi bych jich užil víc.
O „stupínek či tři“ výše v moselské hierarchii určitě stojí Graacher Himmelreich Riesling GG Alte Reben 2019 z Weingut Dr. Loosen. Tohle vinařství už není zrovna malé a střílí i hromadu hodně základních vín (hlavně pod řadou Villa Loosen jsem zažil pár zklamání, ale naopak s Dr. L si užil spoustu hezkých chvil), ale bezesporu umí vyrobit špičkové kousky a mají k tomu k dispozici výtečné viniční polohy. Mezi ty určitě patří Graacher Himmelreich, odkud vznikala především skvělá sladká a polosladká vína, ale posledních deset let dělají i suché. A to ze selekce starých keřů, kde staré v tomto případě znamená i přes 130 let a navíc pravokořenné. Samozřejmě ruční sběr a selekce hroznů, spontánní fermentace v sudech 1000 až 3000l a zrání na plných kalech rok. Objednával jsem v restauraci z lístku ročník 2017, ale sommelier dorazil s aktuálním 2019 a já se rozhodl ho akceptovat, už jsem se začal příliš těšit :-)
Láhev má oblíbená namodralá pistole, kovová záklopka a celokorek. Na zadní viněte informace v angličtině a na přední velká frčka „Dry“, znají ryzlinkové předsudky i svůj důležitý americký trh :-) Světlejší citronová barva. Čerstvá, mladistvá a sevřenější vůně, ale hned v úvodu s trochu překvapivým hlubším medovým podtónem. Postupně citrusy, žlutý meloun, zralá broskev, aromaticky působí docela uhlazeně a „měkce“, s lehce pikantnější listnatou linkou. Suché, čisté, s pěknou kyselinou a šťavnatostí, vyvážené, s minerální linkou v dlouhém doznívání. Dost příjemné pití a navíc přístupné už teď. Vozí Domaine R&B. Jinak Stuart Pigott tomu nastřelil 96 bodů, u Parkera to má 95 a Falstaff „jen“ 92 a to je za mne rozumnější číslo. Cena po lahvi u nás obvykle něco přes osm stovek.
