Vyrazili jsme nedávno opět na večeři do The Eatery, to se neomrzí, a na vinném lístku mne potěšilo několik novinek přidaných během covidové uzávěry (a k dispozici i na jejich The Delivery e-shopu). Jednou z nich je Domaine Gitton Père et Fils z údolí Loiry. V minulosti jsem tu psal o několika jejich bílých, hodně mne zaujalo především Sancerre „Les Herses“ Silex a „Belles Dames“ Silex či Pouilly-Fumé „Clos Joanne D'Orion“, ale oslovila mne většina jejich vín. Podnik vznikl na konci Druhé světové války, s vinicí o rozloze půl hektaru a jako doplněk k bistru a koloniálu, které rodina provozovala. Dnes Pascal Gitton s australskou manželkou Denise a dcerou Chanel hospodaří na 33+ hektarech, krom dvou výše zmíněných slavných apelací ještě v Côteaux du Giennois. Proslavila je charakterní terroirová vína z jednotlivých specifických parcel a téhle filozofie se povětšinou drží i dnes. Vína kvasí spontánně (Sauvignony ze silexu obvykle v 600l sudech) a nejde do nich ani nic dalšího krom trochy síry, dle typu vznikají v nerezu nebo sudech různých typů a stáří. Některé kousky nechávají zrát poměrně dlouho, i následně v lahvi, než je pustí na trh.
Jsem po dlouhé výluce degustačně dost nenasycen, takže jsme v podniku otevřeli trochu víc vína a lahve si pak odnesli. Měl jsem chuť spíš na Pinot, byť u Gittona tvoří asi „jen“ čtvrtinu produkce, spíž než na Sauvignon Blanc. Základní Côteaux du Giennois Rouge de la Vigne du Taureau 2015 z výsadeb v roce 1989 je již docela nazrálé, s tmavší červenou ovocností mixovanou s kořením, poměrně otevřené s náznaky oxidace. Suché, čisté, s fajn kyselinou, uhlazenější, nekomplikované červené. Sancerre Rouge „Les Herses“ Silex 2017, z výsadeb z let 1943, 1960 a 1972, je už trochu jinde. Rubínová barva, poměrně výrazná komplexnější aromatika, stále mladistvá, směrem zralé červené ovoce, sladce kořenitá linka. Suché, středně plné, šťavnaté, strukturované, šťavnatě červeně ovocné směrem k tmavším peckovinám, s tříslem co ještě potřebuje ohladit ale už teď se pije dobře, delší s minerálním dozvukem. Dost fajn.
Za pozornost rozhodně stojí Sancerre „Vishnia“ 2018 Rosé, což je trošku netradiční růžovka kvašená a vyzrávaná v 600l sudech z třešňového dřeva (původem z Dolních Rakous, z Heiligenkreuz im Wienerwald), celkem dva udělal. Na vinětě s kvetoucími sakurami. Výraznější jahodová barva. Čerstvá, energická ale již trochu uleželá vůně, kouřová a minerální, pěkně třešňová a jahodová. Suché, čisté, strukturované, poměrně dost plné a koncentrované, s bezva kyselinou a šťavnatou červenou ovocností. Pěkně zakomponované dřevo, slušně dlouhé s delším sladce třešňovým dozníváním. Seriózní, moc zajímavé víno! Asi nejlepší z té trojice :-)
