O víkendu jsem měl příležitost účastnit se zajímavé degustační večeře a prochutnat si fajn sadu německých vín, nejen ryzlinků, několika producentů z nabídky CCVino. K chutnaným vínům se určitě vrátím ještě v dalším článku, dnes to bude jediná láhev. Ne nejlepší, ale „z vědeckých důvodů“ možná nejzajímavější :-) Producentem je J.B. Becker a šlo o Rheingau 2003er Riesling Spätlese Martinsthaler Rödchen. O vinařství jsem se detailně rozepisoval před jedenácti lety v článku Mladé i vyzrálé Ryzlinky a Pinoty od Rýna a letos doplňoval nějaké ty aktuality u článku Beckerův výtečný Riesling ročníku 1998 (a měl jsem tu i článek Padesátiletý Riesling a ročníky ke kulatinám, taktéž s Beckerem). Takhle trať, žádný dramatický svah s půdou tvořenou jílem a hlubokými sprašemi, není v oblasti nijak výjimečná, produkuje stylově spíš plnější vína a patří mezi průměrné. Výborný ročník 2003 také přinesl spoustu opulentnějších vín, nejen v Rheingau. To mne na víně však nelákalo nejvíc…
Hajo Becker byl jedním z vinařů, kteří se účastnili testování Vinolok uzávěru než šel veřejně na trh, dost detailně jsem celý příběh popsal ve starším článku. V ročníku 2003 do toho pak šlápl naplno, odepsal korek a plně přešel právě na Vinoloky (ještě bez vlastního potisku). Dost mne zajímalo, jak víno takhle z úplného počátku práce s uzávěrem a navíc již „plnoleté“, 18 let staré, bude vypadat. Na úvod, a platilo to několik hodin, bylo víno docela sevřené a trochu zvláštní, hodně tomu svědčilo rozdýchání. A platilo to po pravdě i o dalších jeho kouscích z let 09, 11 a 12. Až později v průběhu večera se vše srovnalo a úplně nejlepší bylo další den. Přijde mi, že jeho věci pod korkem podobného stáří bylo možno snáz pít hned po otevření. Tmavší barva, do matnější zlaté. Zřetelně nazrálá ale stále živá hutnější vůně, kombinace medu, podbělu a bylinek, hruška, lehounce petrolej a jistá zemitost. V chuti spíš polosladké, čisté, s fajn středně dlouhou kořenitou a lehce karamelově-toastovou dochutí, oblejší a uhlazené. Na můj vkus by to chtělo trochu více kyselin, po pravdě, ale stále se pije dobře. A fakt by mne zajímalo, jak by vypadalo pod kvalitním korkem…
