Mám moc rád vertikální degustace! Ono teda už dva ročníky téhož vína bývají bezva zábava a od tří výš se radost ještě násobí :-) Dnes se vertikálně zastavíme na Mosele, ve vinařství Weingut Franz-Josef Eifel. A to s ročníky 2017 až 2020 jejich „základního“ vína, kterým je Trittenheimer Apotheke Riesling Kabinett trocken, tedy rovnou kousek z jedné z ikonických moselských tratí. Před nedávnem jsem se o vinařství rozepisoval u ročníku 2016 jejich Alte Reben, vše řečené platí i zde. Změnilo se akorát to, že dnes už má dovozce CCVino vína v nabídce, takže článek není jen dělání chutí s něčím v ČR nedostupným :-) Krom ročníku 2018 jsou vína pod šroubovým uzávěrem, osmnáctka má kovovou záklopku a celokorek. Zda je to kvůli specifikům ročníku a vinař tím něco sleduje, šlo o šarži určenou pro trh preferující korky, zrovna mu došli láhve na šrouby nebo je za tím něco jiného netuším, ale mám v plánu ještě zjistit!
Ročník 2020 je víno velmi čerstvé, mladičké, energické, s výraznou minerální pikantnější vůní, citrusové a lehce herbální/listnaté. Suché, šťavnaté, čisté, lehkonohé, s moc pěknou kyselinou, solidní délka. Fakt příjemné osvěžující pití a dost přístupné už teď, ale čas tomu prospěje.
2019 neztrácí příliš na čerstvosti, ale přidává něco hloubky a elegance. Výrazně minerální a kořenitě břidlicové, citrusové a trocha peckového ovoce, suché lehkonohé a šťavnaté, trochu přísnější, štíhlejší, krásný suchý kabinet. V rámci stylu skvělé pití, koupil jsem toho dvě krabice %-) Zábavné teď a bude ještě zrát a hezkých pár let rozhodně vydrží. Cena u nás něco málo přes tři stovky.
Ročník 2018 na úvod trochu zaprděný a zvláštní, potřeboval vzduch a rozdýchat, věci pod šroubem šlo v podstatě rovnou nalít a pít. Postupně se v aromatice více projevuje klasická mineralita a trochu sladší, žlutější ovocnost. V chuti suché, šťavnaté, ovocnost a trochu zakulacené, lehce připáleně toastový dojezd. Upřímně je to takové nějak rozházené a z ochutnaných kousků mne bavilo určitě nejméně.
2017 stále svěží s lehkými známkami nazrávání, pikantní minerální projev a lehce zelená herbální linka, v chuti lehčí, suché, citrusové s decentní krémovostí a mírně medově nazrálejší linkou, vyvážené, s dobrou délkou. Veskrze povedený kousek.
Ročník 2019 je za mně aktuálně naprosto parádní a jako druhý v pořadí bych nejraději pil 2017. Dvacítka je taky dost zábavná, ale prospěje jí čas. U osmnáctky tak nějak nevím… je to na hlubší zkoumání :-)