Dirk „GT“ Vermeersch… Od „Gran Turismo“ ke „Grand Terroir“ :-) Velmi úspěšný belgický automobilový závodník, a to hned v několika různých disciplínách, měl sen si na důchod pořídit domek na jihu Francie. To se mu také před dvaceti lety podařilo, ale místo domku to bylo rovnou vinařství (web). Které se v průběhu let rozrostlo, dnes je to středně velký podnik s moderním vinařským provozem v Suze-la-Rousse, který si udělal jméno víny „na plný plyn“, nabušenými efektními kousky. Se jmény a zkratkami odkazujícími k motosportu, byť vždy s vtipně napasovaným jiným významem, a se šachovnicovou vlajkou prominentně na vinětách. Vlastní něco přes 24 hektarů vinic a jedou v ekologickém režimu (první vinice byla certifikována Ecocert už v roce 2002, postupně přidávají další, ne všechny ale dosud certifikaci mají). Na vinaření se Vermeersch vrhl bez jakéhokoliv vzdělání a zkušeností z oboru, ale od začátku se mu dařilo. Dcera, která ve vinařství dlouhodobě pracuje, už vystudovala enologii :-)
Dnešní zápisek je tak trochu pokračováním včerejšího, vína od Vermeersche jsem nakoupil u Kupmeto impulzivně díky vysokému bodovému hodnocení na Decanter World Wine Awards 2021. Jeden jeho kousek totiž dostal 97 bodů a nejvyšší ocenění Best in Show. Na něj musí být víno nejdříve skvěle hodnoceno v prvním kole a v následujícím, při přechutnávání favoritů, být oceněno platinovou medailí. A z platinových vín třetí kolo hodnocení, i tentokrát samozřejmě naslepo, vybere právě Best in Show. Mezi padesátku nejlepších vín soutěže, z 18.094 hodnocených, se nedostalo jeho Châteauneuf-du-Pape či Gigondas, ani již docela kultovní červená selekce GT-X, ale překvapivě víno ze spíše základní řady – LePlan-Vermeersch Plan de Dieu RS 2020, tedy extrémně mladičké Côtes du Rhône Villages z Plan de Dieu.
Odrůdově je to rovným dílem Grenache, Syrah a Mourvèdre. Lahvováno do specifické lahve se jménem apelace přímo ve skle, s kovovou záklopkou a celokorkem. Tmavá barva, výrazná, fialový tón. Výrazná, mladistvá, sladce ovocná vůně směrem lesní plody, drcené čerstvé ovoce, k tomu kořenitost, kožený pásek, čerstvě otevřené vzletností evokuje částečnou karbonickou maceraci. Lehce znát vyšší alkohol. Mladistvé, efektně ovocné, voňavé. V chuti opět výrazná ovocnost, kombinace decentního zbytkového cukru a vyššího alkoholu (14.5 %) vytváří dojem sladkosti, i třísloviny jsou sladší a jemnozrnné, zaoblené, fajn kyselina a slušná délka s teplým dozníváním. Efektní, postavené na přímočaré zralé jižní ovocnosti v chuti i ve vůni, na zahradě u grilu udělá spoustu radosti. Decanter v hodnocení doporučuje vůbec nenechávat zrát a pít tak jak je, v téhle mladistvé podobě. A asi proč ne. Já bych teda dodal, že rozdýchání tomu pomůže, hned po otevření působí až trochu vlezle a vzduch to uvedl do větší pohody. U nás stojí po lahvi nějakých 349 Kč. A v zásadě s tím nemám problém. Ale asi se opakuju… 97 bodů a vyloženě výjimečné, velké víno? Je mi líto, ale to tam prostě nevidím. Nebo jsem mimo a naprosto nechápu, co na tom tři Decanter komise vidí tak výjimečného? Co by, podle vás, mělo splňovat víno aspirující na podobné hodnocení?
