Po vlastně hodně dlouhé době, rozhodně vzhledem k tomu, jak pravidelně jsem jejich vína chutnal a měl je rád, jsem si pořídil láhev od biodynamického Demeter certifikovaného Weingut Wimmer-Czerny (web). Konkrétně to byl Riesling Weelfel 2019, tedy kousek z jediné polohy u Goesingu. Do lisu jdou celé hrozny a mošt je přes noc v kontaktu se slupkami, víno fermentuje samozřejmě spontánně a zraje zhruba rok, během té doby je dvakrát přetočeno a před lahvováním už se nefiltruje. Láhev pistole, šroubový uzávěr. Tmavší, trochu matnější žlutá barva. Ve vůni ovocnost do malvic a něco peckovin (meruňky), trochu navinulejší, krémová a florální linka. Suché ale s decentním dotykem cukru, středně plné, čisté, s fajn kyselinou, opět hlavně malvice, slušná délka. Jen tak se pilo dobře, ale oproti dřívějšímu preciznímu projevu působilo tak nějak… rozostřeně. Stále ale pěkné víno, to zas jo, jen jsem asi čekal o chlup víc. Možná jen, jak teď furt piju hlavně německé ryzlinky, jsem tomuhle stylu odvykl ;-) Jinak ve Veltlínu po lahvi za 369 Kč.
Což mi připomíná, že se postupně se propíjím degustačním setem mladých ryzlinků moselského vinařství Karl Erbes. Něco mne baví víc (Kranklei!) a něco o trochu méně, ale obecně je to dost slušné. Možná vzepřu síly na souhrnný článek. Pro dnešek víno, které mi sedlo fakt hodně, Riesling Ürziger Würzgarten 2020 QbA trocken. Tedy slavná poloha ale úplně základní suchá jakostka. Pistole, šroubový uzávěr. Jiskrná žlutá barva. Čerstvá, svěží, břidlicově minerální a kořenitá vůně, s citrusovou a žlutou exotickou ovocností. Suché, čisté, poměrně šťavnaté ale nic přísného, opět citrusy a minerální linka, slušně dlouhé, moc příjemné pití. Poctivý moselský ryzlink (chtěl jsem napsat rýňák, ale… včas se zastavil), nic složitého ale tak nějak správně a aktuálně funguje skvěle. Na léto a jen tak posezení na podzimním sluníčku ideál. Vozí Sklenička, tohle je nějakých 260 Kč myslím.
