Dnes začneme v Itálii, v Alto Adige a údolí Isarco / Eisacktal. Konkrétně zavítáme do Abbazia di Novacella aka Kloster Neustift. Pokud chcete použít název v obou jazycích, tak články děsně bobtnají :-) Jsme v historickém klášterním vinařství založeném augustiniány, prý už od roku 1142 tam hospodaří. Vlastní šest hektarů u Novacella a dalších patnáct na pozemcích poblíž Bolzana, ale celkem pracují s asi 80 hektary (v nadmořských výškách 260 až 900 metrů, na různých půdách a s širokým rozptylem tamních tradičních odrůd) kde zbývající část patří zhruba padesátce menších pěstitelů. Ve vinicích praktikují ekologické postupy, ale certifikování nejsou. A chlubí se i CO2 neutralitou :-) Já chutnal jejich mladý Grüner Veltliner 2020 z „klasické“ základní řady. Keře ve vyšší nadmořské výšce (650-750 metrů), mošt ze ¾ spontánně kvasí a zraje v nerezu a z ¼ v 30 hl dubových sudech. Světlejší barva, zelenkavá. Velmi čerstvé, živé a svěží. Zelené jablko, lehce limetková kůra, florální linka a dotyk pepřové kořenitosti. V chuti středně plné, suché, šťavnaté, vyvážené, čistě udělané až možná „technicistně precizní“ ale rozhodně ne nějak falešně působící, opět jablko a citrus a lehce herbální, osvěžující, dobře pitelné a lákající dát si další doušek. Pěkný veltlín! Nalákal zkusit od producenta další vína. Měl jsem ve Vicini di Vino, netuším zda si vozí sami či ne, na e-shopu každopádně víno nemají.
A teď přesun do Španělska. Před pár měsíci jsem tu psal o Cava Tutusaus Gran Reserva Brut Nature a teď otevřel další láhev, ale při kontrole poznámek zjistil, že se nečekaně jedná o starší ročník než jsem hodnotil, místo 2017 je to 2016. Informace v minulém článku jinak platí, odrůdové složení a bio produkce a tak, i tentokrát zrání na kalech 36+ měsíců ale na zadní vinětě ještě neuvádějí datum odstřelu. Trochu tmavší citronová barva, moc pěkné a vytrvalé perlení menších bublinek. Stále čerstvá aromatika ale se známkami zrání, citrusy, sušené květy a bylinky, minerální linka, toastový tón, hlubší a má to charakter. Úplně suché ale vyvážené, s bezva kyselinou, ovocnost kombinace citrusů a jablka, lehce oříškové a slušná délka, pije se velmi dobře. Povedená cava, baví mne možná víc než mladší ročník. Pokud na značku někde narazíte (já kupoval ve Španělsku za necelých 12€), tak se jí určitě nebojte.
Na závěr Francie. Dostal jsem jak dárek Champagne Delagne & Fils Cuvée Prestige Brut, což je supermarketová značka (ve Francii do 20€, v akcích se dostává i pod 10€) u nás dostupná třeba v Delmartu, na hru se syny v názvu netřeba přistupovat :-). Pod lahví je podepsán dům Mansard Baillet, který je dnes součástí skupiny Rapeneau (společně s G.H Martel či Charles de Cazanove). Mělo by jít o cuvée postavené ze tří čtvrtin na modrých odrůdách, s výraznou převahou Meunieru, a čtvrtinou Chardonnay. Čistá, typická a zařaditelná aromatika, ovocnost do jablka a lehce citrusů a dotyk červeného ovoce, trochu toastové a něco minerality, mírně med, projev takový „běžný korektní velký barák“. V chuti spíše suché ale dozáž znát je, s dobrou kyselinou, slušně postavené a vyvážené, fajn pitelnost. Bezproblémové. Upřímně koupit to za deset éček, tak jsem asi velmi spokojený. Za devět stovek u nás… už míň, no.
