Hledání svatého pinotového grálu nikdy nekončí, při zkoumání co svět nabízí jsem sáhl také po lahvi od Golan Heights Winery, konkrétně košer vínu Yarden Pinot Noir 2016. Tohle velké a významné izraelské vinařství pracuje s hrozny ze zhruba 630 hektarů ve 450 jednotlivých blocích zpracovávaných separátně, v širokém rozptylu nadmořských výšek (400 až téměř 1200 metrů) a s dvaceti odrůdami. Postupně přecházejí do ekologického režimu hospodaření pod hlavičkou Lodi Rules, tedy kalifornského programu (ovšem jejich šéfsklepmistr právě odtamtud pochází a tak to i trochu dává smysl), mají už i vína značená bio. Tenhle konkrétní pinot, z Galileje a Golanských výšin, je z jejich vlajkové řady Yarden (aka Jordán), z výše položených chladnějších vinic na vulkanické půdě a z mixu více poloh. Školeno 16 měsíců ve francouzských dubových sudech, ze zhruba tří čtvrtin nových. Těžší burgundská láhev, kovová záklopka a celokorek.
Nijak tmavá rubínová barva. Výraznější, voňavé, především červené ovoce, peckoviny do třešní, k tomu káva a čokoláda a po pravdě celý projev zrání ve dřevě trochu „vulgárnější“ a strhávající na sebe pozornost. V chuti suché, čisté, středně plné s velmi slušnou kyselinou, červené ovoce, uhlazenější měkčí třísloviny, něco kořenitosti, dobrá délka a opět výraznější sladší projev sudu. Je to efektní, líbivé, přístupné, ale… do mého vkusu se příliš netrefilo, čekal jsem trochu sofistikovanější projev. Prostě mi přijde, že dřevo tu není jako podpora toho, co bylo uvnitř hroznů, ale jako až příliš výrazný make-up navíc.
Znovu jsem se podíval na vinařství Nanclares y Prieto a otevřel další ročník Alberto Nanclares Albariño, tentokrát 2019. O vinařství i detailech o víně jsem se rozepisoval u ročníku předchozího. Devatenáctka byl rok komplikovaný, pro ekologicky hospodařící vinaře ve vlhkém přímořském prostředí rozhodně. Počasí lítalo ze strany na stranu, sklizeň značně omezily houbové choroby, ale nakonec byla díky fajn konci léta a podzimu sklizeň sice malá ale kvalitní. Téměř nevznikla vína z jednotlivých vinic, většina hroznů šla do směsí. Burgundská láhev, zavoskované hrdlo, kvalitní celokorek. Výraznější, trochu tmavší slámová žlutá barva. Čerstvá, trochu pikantnější aromatika, citrusová a zajímavá florální linka, minerální a evokující vlhké kameny a slaný mořský vzduch. Suché, čisté, šťavnaté, středně plné ale spíše štíhlejší, přísnější, slaně minerální, opět kamení a citrusová kůra až s lehkou nahořklostí,fajn délka. Charakterní bílé, které by mohlo oslovit mnohé ryzlinkofily.
