Víno v plechovkách začíná být trendy. Nebo alespoň šířeji akceptováno jako alternativa k lahvím. A to prosím i ve Francii, kde ještě nedávno prý i vinařství trvala na utajení informace, že jejich víno někdo plechovkuje. Cacolac, kterého si tedy většina spojí spíš s čokoládovým mlékem, dokonce staví v Bordeaux nový závod, který bude schopen chrlit 40 milionů plechovek ročně. Upřímně… měl jsem k plechovkám v kombinaci s vínem velký odpor, ale už je mi to tak nějak jedno, pokud je ovšem obsah v pohodě. Vína, které obvykle konzumuji, se v nich ale zatím spíše neobjevují (ač už jsou první vlaštovky i mezi naturálnem a sem tam se objevují i nějaké lepší bílé z míst, která apelačně balení neomezují). A běžná spotřební vína ze supermarketu, kde je navíc láhev v naprosté většině případů vypita v den nákupu (či maximálně s odstupem několika málo dní), myslím klidně mohou být i v plechovkách. Pokud to někomu navíc umožní lépe pracovat s množstvím (plechovky od 0.2l po 0.5l, dvě skleničky místo rozpité lahve lákající k dopití…) tak také dobře. A když si je mládež na posezení venku koupí místo čím dál oblíbenějších hard seltzerů, tak za mne taky pozitivní vývoj.
A teď malá zastávka v Bordeaux, konkrétně St.Emilionu, Château Cheval Blanc a Ausone, tedy špiček oblasti pyšnící se nejvyšší klasifikací St.Emilion Premier Grand Cru Classé ‘A’ z roku 2012. Klasifikace se obnovuje každých deset let a těmto dvěma zásadním hráčům se vůbec nelíbí hodnotící kritéria a klasifikaci opustí. Štve je hned několik věcí, především nízký důraz kladený na terroir a vinohradnictví a naopak zvýšený podíl „marketingové síly“ (product placement, jak často se vinařství a jeho vína objevují v médiích, infrastruktura pro turismus etc.). Nelíbí se jim ani vertikální degustace jen posledních 15 ročníků, která podle nich neumožní kvalitně posoudit potenciál stárnutí. Upřímně si myslím, že se oba producenti bez zatřídění obejdou, zatímco klasifikace bez nic bude působit trochu trapně. A problém klasifikace nejsou jen tihle dva potížisté. Před soudem stojí Hubert de Boüard, majitel Château Angélus, a Philippe Castéja, majitel Château Trotte Vieille. Oběma hrozí pokuta až půl milionu € a nějaký čas ve vězení. Obviněni jsou z toho, že si pozici svou a spřátelených producentů (kteří jim zaplatili za „konzultace“) v klasifikaci zajistili neférovým způsobem ve snaze dále navýšit ceny vín. Že je prostě nemožné, aby producent byl zároveň tvůrcem hodnotících pravidel a členem komise, která vinařství (včetně svého) hodnotí. Uvidíme. James Bond s tím každopádně žádný problém nemá, v aktuálním filmu No Time to Die je prominentně právě láhev Château Angélus. Není to poprvé, Angélus 1982 pil už v Casino Royale ve vlaku do Černé Hory (rozuměj v Pendolinu do Karlových Varů). Tradiční Bollinger a pivo od Heinekenu se tentokrát jen mihnou na pozadí.
Není to tak dávno, co Coravin konečně přišel s řešením pro aktuálně jednu z nejvíc trendy kategorií vína – šumivá. Nefunguje ale na bázi jehly prorážející korek a vytláčení vína inertním plynem jako běžný Coravin. Láhev nejdříve normálně otevřete a nalijete kolik vína je třeba, následně na hrdlo nacvaknete speciální uzávěr a zařízením láhev natlakujete „Coravin Pure™ Sparkling CO2“ :-) Podobná řešení jsou už na trhu nějakou dobu, tohle by ale mělo udržet tlak, bublinky a projev mnohem lépe a spolehlivě až 14 dní. Aktuálně se Coravin na rok spojil se skupinou Moët Hennessy a stal se oficiálním partnerem jejich šampaňských (Dom Pérignon, Krug, Veuve Clicquot, Ruinart a Moët & Chandon). Cílem je jak rozšířit Coravin po barech a restauracích a tak nabídku šampaňských od LVMH bez rizika plýtvání. Inu proč ne :-)
Hodně zajímavá tabulka vývoje výsadeb různých odrůd v Itálii, resp. změna za čtvrt století. Nejbrutálnější propad zaznamenalo Catarratto Bianco a také Barbera. Dobře si nevedlo ani Trebbiano Toscano, Negroamaro a klesají i plochy se Sangiovese. Upadá i moc zajímavá Garganega. A kdo naopak expanduje? Dle očekávání Pinot Grigio, a to masivně, a také Glera (aka Prosecco). No a též Chardonnay. Ale i další mezinárodní odrůdy, Itálie má stále více Cabernetu Sauvignon, velké plochy dobývá Syrah. Čím dál oblíbenější je Vermentino.
Většina hořčic dijonského typu má v sobě nějaké to bílé víno. Ale co takhle naopak bílé víno s hořčicí? Grey Poupon (který spadá pod Kraft Heinz) prodává „La Moutarde Vin“ Napa Valley Viognier 2020, který je decentně infuzován hořčičnými semínky. V lahvi nic neplave, na první dobrou infuze není poznat, ale prý to vínu přidává trochu pikantní kořenitosti. Flaška stojí 30$ a patří k ní i sklenice hořčice :-) Vlastně… bych to i ochutnal %-)
Rakouskému vínu se daří. Export stoupá, rychleji v hodnotě než objemu, prodávají se lepší/dražší vína. Tři nejdůležitější trhy jsou Německo (na ceny extrémně citlivé, ale i tam se prodávají dražší vína) se 42 % exportu, Švýcarsko s 11 % a USA s 9.6 %.
