Stará Barbera d’Alba a mladistvý Pinot z Pfalze

Slepé degustace jsou v mnoha ohledech objevná záležitost, obzvláště pokud může být ve sklence prakticky „cokoliv“. A v případě, že všechno víno neskončí jen ochutnané naslepo a je pak možno se mu věnovat i později, když už víte co přesně pijete. Takhle jsem včera měl možnost vyzkoušet Barbera d’Alba 1998 vinařství Pio Cesare (web). Od tohohle oblíbeného producenta Barola a Barbaresca jsem Barberu neměl už dlouho, ale pamatuji si, že před lety mne vlastně bavila více než jejich prestižnější vína. Bohatší aromatika, jasně nazrálejší ale stále i s červeným ovocem, zralé třešně, něco tabáku, sušené květy. Poměrně výrazné v chuti, středně plné, krásně vyvážené, moc pěkné kyseliny a šťavnatost, delší, seriózní, klasické. Moc pěkné! Naslepo jsem tipoval nějaké fajn Nebbiolo, ale vlastně to tím směrem svádělo hlavně proto, že při jasně vyšším věku a odhadu, o jakou část Itálie asi půjde, právě Nebbiolo čekáte. Protože kdo nechává „jen“ Barberu dlouho zrát, že jo? :-)

Na stejné ochutnávce se objevila i láhev od významného producenta z Pfalze, Weingut Siegrist (web). Z jejich výše postavené řady Primus, kam dávají vína z kategorie VDP.Erste Lage, zde to byl konkrétně 2013 Schelmenstück Pinot Noir trocken. Nad ním mají ještě GG Spätburgundery z tratí Sonnenberg a Kalmit, ale už tohle je hodně přesvědčivé. Výrazně ovocné, expresivní, spíše tmavší plody do zralých švestek a možná až trochu lesních plodů, mladistvé a na úvod lehce funky a potřebuje vzduch. Později další ovocné vrstvy, brusinka, linka sladší kořenitosti a bylinek. Suché, šťavnaté s výbornou výraznější kyselinou, trošku přísnější ale vyvážené, opět hlavně tmavší ovocnost a kořenitosti, pevné s fajn jemnozrnnými tříslovinami. Zábavné už teď, ale s potenciálem dobře zrát. Kde jsou ty časy upatlaných nasládlých německých pinotů bez struktury, tohle je seriózní kousek!