Ti, kteří v uměřené míře pijí červené víno, mají výrazně nižší pravděpodobnost, že se nakazí covidem! Studie nad půlmilionovým vzorkem z Velké Británie říká, že ti, co si dávají nějaké dvě sklenky červeného denně, mají o 10-17 procent nižší pravděpodobnost odlovení aktuálně nejpopulárnějšího onemocnění než abstinenti. Pijáci bílého „jen“ 7-8 procent, zatímco pravidelní konzumenti piva nebo cideru o 28 procent vyšší! Jenže korelace není kauzalita a upřímně bych si vsadil, že ve hře budou dominantně jiné faktory, než nějaký „efekt resveratrol“ :-) Čistě empiricky mohu jen říct, že kombinace konzumace vína bílého, červeného, bublin a fortifikovaného vína s občasným pivem či destilátem nevede k tomu, že by se vám ten zmetek raději úplně vyhnul!
Mimochodem jsem přesvědčen, že celosvětově směřujeme k detailnímu značení přidaných látek a také nutričních hodnot i na vinětách vína (a dalšího alkoholu) a nijak zvlášť nejsem proti, pokud bude nějaká rozumná cesta pro malé výrobce, jak tohle řešit bez toho, aniž by jim administrativa zlomila krk. Ale co pokud bude veškerý alkohol zařazen do skupiny potenciálních karcinogenů, resp. látek u nichž neexistuje žádná minimální úroveň bezpečné konzumace, a bude nutné pracovat s ním podobně jako s cigaretami? Velká zdravotní varování, fotky umírajících pijanů, zákaz reklamy… brrr.
Mám opravdu rád knihu Diamantový věk aneb Obrázková čítanka pro urozené slečny od Neala Stephensona, ve které hraje důležitou roli nanotechnologická tiskárna umožňující vytvářet v podstatě cokoliv, k čemu dostane ten správný návod. A s tím vzrůstající důležitost originálů a „pravdivých“ věcí. 3D tiskárny už jsou běžnou součástí našich životů, byť jejich schopnosti jsou zatím omezené. To se ovšem bude měnit. A co kdyby někdo dokázal naprosto dokonale replikovat chemické složení Romanée Conti nebo Château Pétrus a vyrábět tato vína v průmyslových množstvích… co by se stalo vínem vznikajícím původní cestou? Přemýšlel jsem nad tím u článku o vznikající „molekulární tiskárně nápojů“ a… nemám odpovědi :-)
Když je teď Ukrajina opět středem světového zájmu, tak bychom se mohli mrknout na pár čísel a informací ohledně jejich vinařství. Však právě Ukrajina bývala v éře SSSR největším producentem ze svazových republik. Nejvíce vinic najdete v oblastech Oděské, následuje Chersonská, Mykolajivská a Zakarpatská. A samozřejmě Krym, ale to je… jiný příběh. Překvapivě měla anexe Krymu, jejich zásadní vinařské oblasti, velký dopad na styl vín, která nyní produkují. A země se, v momentě kdy ztratila svá prestižní sladká a polosladká vína, začala posouvat výrazně směrem k sušším vínům, jejichž produkce za posledních šest let každoročně rapidně roste. Celkem tam pěstují na 180 různých odrůd, v roce 2019 byla produkce 133.4 milionů litrů z 41.500 hektarů vinic. Pokud se podíváte na tabulku odrůdového složení výše (nic novějšího přesvědčivého není, tato je navíc právě ještě s Krymem, kde je kupříkladu většina výsadeb Cabernetu), tak zjistíte pár zajímavých věcí. Třeba že mají druhé největší výsadby Rkatsiteli, hned po Gruzii. A společně s Krymem druhé největší Aligoté, asi 4x více než celá Francie, ale Moldávie v tomto ohledu stále vede :-) Kolik ukrajinských vín jste ochutnali?