V loňském roce jsem si hned dvakrát projel základní suchá vína i něco navíc z Weingut K.F. Groebe (web) z Rheinhessen, které nově začíná na našem trhu zastupovat CCVino. Jde o tradiční vinařství s velkou historií, založené už v roce 1763 a dnes vedené osmou generací, které si zakládá na starých původních sklepích plných velkých dubových sudů, vinifikaci ve dřevě (byť pro některá vína se nerezu a „moderním“ postupům nebrání), vlastních vinicích v původních polohách v okolí Westhofenu a tom, že v nich dlouhodobě nepoužívají herbicidy ani pesticidy a snaží se jet čistě. Většinu výsadeb, často starých keřů, na jejich necelých devíti hektarech tvoří Riesling, menším dílem pak Silvaner, Gewürztraminer, Scheurebe, Grauburgunder a Spätburgunder. Zásadní vinící je určitě Aulerde, odkud pochází jejich vína z nejlepších (a také, z mladších výsadeb, skvělý suchý kabinetní Riesling „1763“ který připravili poprvé v roce 2013 na počest 250 výročí podniku a v nabídce už ponechali) a špičkový Kirchspiel, který právě i oni znovu pomohli více prosadit a ukázat jeho kvality. Zapomenout nesmím na Morstein. Vždy ruční sběr, pomalá dlouhá spontánní fermentace, typicky zrání ve velkých starých neutrálních sudech, lahvování do klasických štíhlých lahví a i u základních vín vždy pod korek. Jsou členy VDP a vína značí v rámci jeho kategorií.
Opakovaně mne bavil Silvaner 2020. Čisté, svěží, jemnější, listnaté, s výbornou kyselinou a šťavnaté v chuti, vyvážené a výborně pitelné. Obě setkání se základním Riesling 2020 se nesla ve stejném duchu. Je to víno čerstvé a poměrně expresivní a voňavější, krom citrusů se zajímavou „sauvignonovou“ bezovo-angreštovou linkou, minerální, suché s jen decentním dotykem zbytkového cukru, šťavnaté, vyvážené, přístupné a moc zábavné! Grauburgunder 2020 je opět poměrně výrazný, ovocný a trochu vápenitý, plnější a zakulacený a s lehkým dotykem cukru ale s moc pěknou kyselinou a šťavnatostí, vyvážený, povedený. Vděčný a gastronomicky skvěle použitelný šeďák na hony vzdálený běžnému projevu základů. Spätburgunder Blanc de Noir 2020 a tedy bílé z modrého pinotu je v barvě tmavší, v projevu čerstvé, opět vápenité, ovocné do malvic, čisté, s fajn kyselinou ale zakulacené, středně plné. Fajn, ale nic zásadního. Tak nějak jsem čekal, že jde prostě o odtah moštu při produkci červeného, ale prý ne, červené vlastně moc často nedělají. Ale mají Spätburgunder jako Weißherbst aka jednoodrůdové růžové. Spätburgunder rosé 2020 je víno relativně delikátní, čisté a svěží, s kombinací jemnější červených ovocných vůní a lehce zelenější listnatostí, suché, čisté a dobře pitelné.
Všechna tato vína patřila do základní VDP.Gutswein kategorie a teď naopak přeskočíme na úplný vrchol, k VDP.Grosse Lage® a jejich elitním suchým vínům z těchto top poloh, VDP.Grosses Gewächs. Riesling Aulerde GG 2019 je sice ještě úplným mladíčkem, ale už teď je to fantastické pití a jeden z nejlepších rýňáků, které jsem loni pil. Pochází ze středu svahu, se silnou vrstvou spraše nad vápencem a slíny, z výsadeb okolo 50 let starých. Aulerde je svahem nijak strmým a vinicí spíše teplejší, chráněnou svahem Kirschpielu, hodně velkou (96 hektarů!) a… diplomaticky řečeno ne úplně homogenní. Méně diplomaticky je tu podobný problém jako u velikých Grand Cru v Alsasku, kde některé části jedné vinice mají úplně jinou charakteristiku, potenciální kvalitu a statut Grand Cru/Grosse Lage je zde více než sporný. Groebe vlastní, společně třeba s Wittmannem nebo Kellerem, výsadby v původní „historické“ nejlepší části Aulerde. Mošt kvasí a víno zraje v 1200l sudech. Víno je již v současné podobě komplexní a vrstevnaté. Expresivní a koncentrované aromaticky i chuťově, bohaté, kombinace zralých meruňek a žlutého až tropického ovoce, sladší vůně s dotyky květového medu, mineralita a kouřovost. V chuti plnější, koncentrované, na Riesling opulentnější styl aniž by ztrácelo na svěžesti a pitelnosti, s dotykem sladkosti v kombinaci s energickou kyselinou, dlouhé. Krásná věc, která bude zrát do dalších rozměrů mnoho let.