Za loňský rok se prodalo šampaňského za historicky vůbec nejvíce peněz, celkem zhruba 5.5 miliardy Eur. Úplně není co slavit, důvod nejsou jen vyšší prodeje a příklon zákazníků místo běžných neročníkovek k lepším cuvée (a nepočítá se do toho ani aukční rekord jedné lahve pro Perrier Jouët 1874, v přepočtu zhruba jeden a čtvrt milionu korun), ale hlavně prostý vzestup cen. A to bylo Champagne dost drahé už předtím %-) Že by se ale vzestup zastavil, tuplem u věčně vyprodaných menších zajímavých pěstitelů a v kontextu všech současných problémů, je vysoce nepravděpodobné. Což mi připomíná jeden fajn článek právě o těch pěstitelích, prostor v něm má i pár mých oblíbenců jako třeba Adrien Dhondt.
O výzkumu, který ohledně bublin dělá v Remeši Gérard Liger-Belair, už jsem se tu zmiňoval opakovaně, naposledy asi v zápisku se zajímavými šumivými fakty. Zájemci si mohou přečíst i jednu jeho populární, byť vzorci a grafy stále oplývající, práci nebo si pořídit jeho knihu Uncorked: The Science of Champagne :-) V rámci „je konec roku a budou se střílet špunty“ článků s ním byl rozhovor na BBC, jde rozhodně o zajímavější text než ty klasické s doporučením dvou šampaňských a jednoho prosecca.
A zajímavé novinky z Irska. Jako jedna z mála zemí nastavila minimální cenu vína a dalšího alkoholu. Flaška vína nesmí stát méně než €7.40 a plechovka piva €1.70. Láhev destilátu se nesmí prodávat pod €20.70. Se všemi importními taxami a daněmi tam nejlevnější láhev vína v diskontu již nyní stála téměř sedm éček, takže nejde zas o takový skok. Ve výsledku to ovlivní spíše různé slevové akce a nákupy ve velkém. Za kanálem vůbec zkoušejí různé věci, včetně zákazu akcí typu 2+1 láhev zdarma a podobně. Ale trošku se obávám, že konzumaci stejně zásadně neovlivní %-) A v nejhorším případě, jako cokoliv se jakoukoliv formou blížící prohibici, jen nakopne černý trh. Což mi připomíná, že ve Skotsku se prý stále nachází tisíce ukrytých historických kotlů a palíren :-)
