Abych nepsal jen o supermarketovkách… v místní vinotéce jsem pořídil třeba tři červená z vinařství Gober & Freinbichler, v podtitulku mají Weine von Hand. Vinařství Dominika Gobera a Geralda Freinbichlera najdete v Mittelburgenlandu a i když dělají i bílý gemischter satz a trochu Zweigeltu a ve směsce i Merlotu, tak hlavní zaměření je Frankovka, z vinici v okolí Neckenmarktu a také Horitschonu, kde i sídlí. Poměrně rychle se o nich začalo mluvit a není divu, pro start vlastního „frankovkového“ vinařství měli dobrý základ. Oba totiž nabírali zkušenosti dlouhodobě hlavně u Franze Weningera, Dominik s vinařskou školou coby sklepmistr a odborník na cestovní ruch a sommelier Gerald měl na starosti prodej. Aktuálně jedou na pěti hektarech, celkem logicky v bio, dvě chutnaná vína zatím v přechodném období na certifikaci a jednu už se štemplem, od ročníku 2020 by mělo být certifikováno vše.
Blaufränkisch Vielfalt 2018 je směsí z vinic u obou obcí, z ručně sbíraných hroznů, mošt kvasí spontánně a víno zraje ve velkých sudech a před lahvováním projde hrubou filtrací. Burgundská láhev se šroubem. Lehce tmavší rubínová barva. Čistá aromatika, do červeného ovoce, již trochu nazrálejší, mírně balzamiková a lehce kořenitá. Suché, čisté, s pěknou kyselinou, středně plné, vyvážené a dobře pitelné. Relativně jednoduché, ale fajn pití.
Blaufränkisch Horitschon 2019 už je ortswein, z bio hroznů (certifikovaných) ze skvělých viničních tratí Dürrau, Hochäcker a Kirchholz u Horitschonu, navíc z o něco starších výsadeb (40-45 let). Školeno v použitých 500l a barrique sudech. A už je to trošku jiná liga. Tmavší rubínová barva. Serióznější, červeně ovocné ve vůni, trocha černého rybízu, lehce vápenité a jemně sladce kořenité, s dotykem dřeva. V chuti středně plné, s pěknou kyselinou a šťavnatosti ale poměrně uhlazené a s měkčími sladšími tříslovinami, červená ovocnost, delší s náznakem hořké čokolády, hodně fajn. Základ tu stojí něco pod deset éček, tohle už devatenáct.
Dal jsem šanci také Zweigelt Vielfalt 2019, původ a způsob vzniku stejný jako u frankovky stejné řady. Barva tmavší, nafialovělý tón, ale nic vyloženě hlubokého. Veselejší ovocná aromatika, červené na pomezí tmavého, lehká živočišnost. Suché, čisté, středně plné ale o chlup lehčí než frankovka, s bezvadnou kyselinou a živostí, šťavnaté, lehká svíravost, dobrá délka. Chlastací s něčím navíc! Cena stejná a asi mne baví víc než ta frankovka. Je to takový trochu „vesnické Beaujolais“ styl co mám rád.
