Opus Eximium a Blaufränkisch Bärnreiser

Dnes se ještě vrátím ke krátkému pobytu v Rakousku, tentokrát dvěma lahvemi trochu vyšší třídy. Před pár dny jsem se tu zmiňoval o „základní“ Frankovce od Weingut Gesellmann (web) a poslední večer před odjezdem otevřel pro radost ještě Opus Eximium No. 31, tedy jednatřicátou inkarnaci jejich emblematického cuvée, se kterým přišli poprvé v roce 1988. Cílem bylo tenkrát vytvořit výjimečné rakouské červené světové úrovně a to se jim povedlo. Ač si kvalitu drží dodnes, tak konkurence už je přeci výrazně větší a víno nevybočuje tolik. Tvoří jej tradiční odrůdy Blaufränkisch, Zweigelt a St. Laurent, v tomto ročníku 2018 v poměru 60:30:10. Do roku 2000 používali ve směsi i mezinárodní Cabernet Sauvignon a Pinot Noir. Bio vinice ve věku 29 až 69 let, ruční sběr, fermentace spontánní v nerezu, zrání v malých dubových sudech a do lahví v září 2020. Mimochodem u tohohle vína nabízí vše od poloviční 0.375l lahve až po obludný 18l Melchior. Tmavší rubínová, lehce do fialové. Poměrně intenzivní aromatika, spíše do tmavšího až lesního ovoce, zralého a směrem džemů ale nijak přestřelené a stále svěží a energické, kořenitost, exotické dřevo. Suché, šťavnaté, středně plné, s živější spíše červeně ovocnou chutí, dobře zapracované dřevo, výraznější ale jemnozrnné třísloviny, delší. Seriózní, klasické červené na počátku své cesty, ale už teď veskrze zábavné. Koupeno v rakouské vinotéce za 24€, za stejné prachy má i vinný koutek v jejich Sparu, trochu jim závidím :-) U nás je vinařství v sortimentu Vino Vino Vino.

V posledních měsících jsem měl doma několik vín od Weingut Glatzer (web) z Göttlesbrunnu, z rakouské oblasti Carnuntum, a byl dost spokojen. Hlavně vína jako Blaufränkisch Prellenkirchen nebo Zweigelt Dornenvogel stojí hodně za pozornost, i v kontextu poměru kvality a ceny. Vinařství už není malé, vzniklo na konci osmdesátých let s nějakými pěti hektary a postupně se rozrostlo na dnešních 55 obhospodařovaných hektarů a produkci okolo 300 tisíc lahví. S hlavním zaměřením na červená z odrůd Blaufränkisch, St. Laurent a Zweigelt, ale i nějaká ta fajn bílá dělají. A postupně převádí vinice do organiky, nová vína jsou již bio certifikována. V restauraci v Bischofshofenu, na dohled slavného skokanského můstku, jsem sáhl po Blaufränkisch Ried Bärnreiser 2017 1ÖTW Höflein, tedy už frankovce z jediné vyhlášené trati a jejich vrcholné produkci. Fermentace a macerace v otevřených 500l sudech a v sudech stejné velikosti, z poloviny nových, zrání 16 měsíců. Velmi temná, až neprůhledná barva. Tmavě ovocné, směr lesní ovoce a něco černého rybízu, intenzivní, kořeněné a s výrazným vlivem sladkého dřeva, čokoláda, tabák. Mladičké, efektní. Suché, plné, expresivní, s výraznější kyselinou, sladce zrale peckovinově ovocné, strukturované, se sladkým tříslem, poměrně výrazný projev sudu, dlouhé. Taktéž na začátku cesty, i s dekantací stále působilo trochu sevřeně, ale má to velký potenciál. Cenově ve vinařství podobná cena jako předchozí víno, k 25€. Charakterem je moje srdce blíž kousku od Gesellmanna, ale tohle je také výtečné červené. Glatzera k nám mimochodem vozí Petr Zárybnický, napište si o ceník, má v nabídce moc fajn kousky.