Měl jsem teď opakovaně chuť na růžovku. O jedné moc zábavné (chutná jak fakt skvělý rybízák s bublinama!) budu psát časem, je součástí průřezu sortimentem vinařství co teprve dopíjím. Ale další dvě můžu odhrnout. Ve sklence byla třeba Revolution Pink Solera z vinařství Johannes Zillinger (web) z Weinviertelu. O co se jedná jsem tu měl téměř přesně před dvěma lety. Jako u mnoha dalších solera/perpetuální rezerva/meziročníková směs vín není na lahvi bližší údaj o ročníkovém složení, což mne zas tak netrápí. Ale měla by být slušnost uvádět třeba alespoň rok lahvování (odstřelu etc.), aby měl člověk lepší přehled, zda pije víno čerstvé nebo zrající v lahvi už několik let. Platí to i pro šampaňská, sherry a tak. Stav se lepší, ovšem pomalu. Každopádně tohle je víno z aktuální nabídky WineGeeka (budu jich tu mít teď víc, mám to vždy v nárazech s různými dovozci, že se nadšeně vrhnu na nové akvizice a pak to několik dní vypadá, jako bych propagoval jen jeden zdroj vín). Poměrně výrazná barva, spíš světle červená než růžová. Výrazná, divočejší vůně, trochu hutnější navinule červeně ovocná, jahodový kompot co se rozhodl začít fermentovat, herbální linka, lehká živočišnost. Suché, šťavnaté, hodně kyselin a velmi osvěžující, drobné červené ovoce, lehce třísloviny a mírně svíravé, dost dlouhé, charakterní a zábavné. I projevem pro mne spíš lehčí červenisko a užívám si, ač mi přišlo o trochu víc funky než inkarnace před dvěma lety.
No a teď jedna prestižní apelace… Champagne Pierre Paillard (web) a jeho Les Terres Roses XVII Bouzy Grand Cru Extra Brut Rosé. Takže šampi a růžové! O vinařství už jsem se tu rozepisoval. Odrůdově 65 % Chardonnay, 28 % Pinot Noir a 7 % zase Pinot Noir ale v podobě Bouzy Rouge, červeného vína. V kontextu Bouzy je takhle velká dominance šardonky, tuplem v roséčku, dost úlet. Ale i tom jsem v dřívějším článku něco psal. Báze ročník 2017 a k tomu necelá třetina rezervních vín, trocha ležení v neutrálních sudech, pak do lahví a na kalech nějaké tři roky, odstřel před dvěma lety v dubnu 2020 a dozáž jen 1.8 g/l. Světlejší losová barva, pěkné jemné perlení menších bublinek. Svěží slinosbíhavá vyvážená vůně, drobné červené ovoce, jablko, lehce navinulé, křídová mineralita, poměrně delikátní a fajn. Suché, středně plné, šťavnaté s krásnou kyselinou, drobné červené ovoce, výrazná mineralita, moc pěkně udělané, fajn délka s lehkou nahořklostí co ale spíš než cokoliv jiného povzbuzuje k dalšímu doušku. Dost sympatická věc. A vlastně by mne velmi zajímalo v nějakém méně složitém ročníku než byl 2017, pro srovnání, aniž bych si v nejmenším stěžoval na to co dokázali v tomhle :-) Vozí Miloš Danihelka aka Terroir Champagne.
