O vinařství Forjas del Salnés už jsem se tu zmiňoval několikrát, nejvíce v článku Atlantické červené z extrémně staré révy, a pokaždé byl s jejich víny velmi spokojen. Viz i zápisky Parádní Albariño v oceánu vyzrávané, A Escusa 2013 a Červené z Rías Baixas? Rozhodně ano! Z nějakého důvodu jsem tu ale nikdy neměl víno, které tvoří podstatnou část jejich produkce a od vinařství se s ním setkáte nejčastěji, Albariño Leirana, které jsem teď otevřel v ročníku 2019 (ale na trh už přichází 2021). Jde o čisté Albariño ze starších – 35 až 60 let – výsadeb v Salnés, několika různých parcel (blíže k moři, trošku na kopečku, o něco více ve vnitrozemí) na písku a zvětralé žule. Sběr ruční, fermentace spontánní a školeno v nerezu a v dubových foudres. Podíl dřeva býval do pětiny, aktuálně je to okolo 40 % a snaží se jej navýšit, víno mívá dost vysoké kyseliny (klidně 9+ g/l) a nevyhledávají u něj malolaktiku, hodně čerstvé může být velmi přísné. Těžší burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Citronová barva. Již trochu nazrálejší aroma s dotykem medu, žluté ovoce až lehce do tropika, ananas, k tomu jistá pikantnost a mořská linka, jasmín a něco bylinek. Zaslouží si pozornost a hrát si ve sklence. Suché, čisté, středně plné, dost výrazné kyseliny a šťavnatost, minerální slaná linka, citrusovost, fajn délka s lehce pecičkovým dozníváním. Dost solidní kousek! Poctivé Albariño z těhle míst je něco, co vždy s chutí doporučuji ryzlinkovým nadšencům.
A když je řeč o Ryzlinku… po nějaké době jsem si zase ochutnal populární Riesling Unplugged od Weingut Tesch z Nahe. Jednu dobu, bude to takových deset let, byl u nás doma docela populární a postupně jsem si projel i mnohá další vína producenta. Marketing „unplugged“ vína coby čistého řemesla bez berliček moderních sklepních technologií je nápaditý, jen je dobré mít na paměti, že tak vzniká podstatná část těch opravdu dobrých kousků a tohle vlastně nijak výjimečné není ;-) Každopádně to byl vždycky dost chutný suchý „chlastací“ Riesling lehčího střihu, těšil jsem se co předvede trochu nazrálejší ročník 2017. Nazlátlé, nazrálejší v barvě, a i ve vůni již neklamné známky nazrávání a medovosti v kombinaci se stále dost fajn svěžestí a ovocností žlutých peckovin. V chuti suché, s fajn kyselinou, štíhlejší ale ne tenké, středně dlouhé, výborně pitelné, dobře udělané. Potěšilo. Jen teda doba, kdy to i u nás stálo pod dvě stovky, je nenávratně pryč :-) A přiznám se, že za v současnosti požadovaných 300-400 Kč jsem asi schopen nakoupit serióznější kousky.
