Další dva německé pinoty do sbírky! Oba z Pfalze, v obou případech základní kousky vinaře a značeno coby „prostá“ jakostka či VDP.Gutswein. Ale já upřímně nejsem ochoten investovat do žádných dražších (a při troše štěstí i opravdu lepších) lahví, pokud mne nepřesvědčí u vinaře základní vína. Jdeme na věc! O vinařství Dr. Wehrheim (web) z obce Birkweiler jsem tu ještě nepsal, ale budu určitě víc. Mladý Franz Wehrheim coby čtvrtá generace, společně s otcem Karlem-Heinzem, vytváří z poměrně široké mozaiky podloží a specifických terroir expresivní, charakterní suchá vína, hvězdný Riesling a burgundské odrůdy, především Pinot Noir. Vinice jedou v biodynamice a certifikovaném bio, od roku 1991 jsou členy VDP a právem patří mezi špičku regionu. Otevřel jsem Spätburgunder trocken 2020. Burgundská láhev se šroubovým uzávěrem. Trochu tmavší rubínová barva s fialovými odlesky. Ve vůni docela znát deset měsíců školení v malých barrique sudech a víno by si zasloužilo nechat ještě nějakou dobu ležet, dřevo je docela patrné a vlastně jsem to, u téhle kategorie vín, úplně nečekal :-) Ale není ve vůni a chuti osamoceno, je tam krásná ovocnost zralých černých třešní, moruše, sladší kořenitá linka a čokoláda. Suché, středně plné, šťavnaté s moc pěknou kyselinou, dobrá délka a vyváženost. Hezky postavený, vlastně poměrně seriózní strukturovaný kousek!
Když budete pokračovat nějakých pětadvacet kilometrů dál na francouzské hranice, tak dorazíte do městečka Schweigen-Rechtenbach a rodinného vinařství Friedrich Becker (web) a k lahvím s jejich typickou kresbou lišky na vinětách i záklopkách / šroubových uzávěrech. Po sedm generací zemědělský podnik, ale víno začali lahvovat až v roce 1973. A daří se jim, z převážně vápencových půd, vytvářet fascinující Pinot Noir. Ale samozřejmě i další burgundské odrůdy zvládají skvěle a Riesling také umí špičkový, nejen ten opravdu velký z trati Sonnenberg. Odrůdu píší na viněty takto „francouzsky“. Mimo jiné proto, že jejich vinice se nacházejí na obou stranách hranice, na půdě dnes francouzské i té německé, ve Francii vlastně z téměř tří čtvrtin. Dochází zde k zajímavé situaci, kdy mohou oficiálně označovat vína z jimi vypěstovaných a zpracovaných hroznů z francouzské strany za vína německá, ale na lahvích nesmí použít název trati. Francouzský vinař ale může! Evropská byrokracie v praxi. I oni jsou členy VPD, od roku 2000. Pinot Noir 2016 pochází z vícero různých vinic na obou stranách hranice, z keřů ve věku 14 až 41 let, kvasí a maceruje v otevřených kádích a školen je v malých i velkých dubových sudech z francouzského dubu. Uloženo v burgundské lahvi se šroubovým uzávěrem. Trochu světlejší rubínová barva. Již nazrálejší, poměrně elegantní sofistikovanější vůně, třešňově peckovinové a kouřová, trochu lesní podrost aka „sous bois“ (omlouvám se, viz jeden starší zápisek k těmto termínům). Suché, čisté, se skvělou kyselinou a šťavnatostí, při 13.5 % alkoholu působí lehčím a štíhlejším dojmem než kousek od Wehrheima (který měl o procento méně), stále s peckovinovou ovocností a naprosto skvělou pitelností, dobrá délka. Takový ten typ vína, co mizí úplně sám a nenutí vás příliš přemýšlet, ale když chcete tak nabízí dost ke zkoumání. Baví hodně.
Mimochodem obě vinařství jsou členy uskupení producentů z jižního Falce nazvaného Fünf Winzer - Fünf Freunde, je tam s nimi ještě vinařství Siegrist, Münzberg a Rebholz. V zásadě jde o sdílení zkušeností, ale i společnou propagaci a výpomoc. Obě vinařství dováží Der Weinschmecker a běžná cena těchto pinotů po lahvi je 345 resp. 378 Kč.
