Domaine Weinbach (web). Legenda Alsaska. Vinařství pojmenováné podle říčky protékající jejich pozemky sídlí na úpatí Grand Cru Schlossberg, na místech osázených révou již v devátém století a v prostorách fungujících jako vinařství v držení kapucínů již od roku 1612. V roce 1898 vinařství a pět hektarů vinic zakoupili bratři Fallerové, Théodore a Jean-Baptiste, a později přešlo na jejich syna a také synovce, Théa, který byl významnou postavou alsaského vinařství a formování apelací. Zemřel v roce 1979, podniku se ujala jeho žena Colette společně s dcerami Catherine a Laurence. Především pod vedením Laurence a jejího zápalu pro kvalitu ve vinici, s jejich postupným převedením do ekologického zemědělství a od roku 1998 na části a poté od 2005 komplet 28 hektarů i do (dnes Demeter certifikované) biodynamiky, dosáhlo vinařství dalších kvalitativních vrcholů a napevno se zařadilo mezi alsaskou i světovou špičku. V roce 2014 Laurence naprosto nečekaně zemřela, ve věku pouhých 47 let. A o necelý rok později ji následovala i Colette Faller. Těžce zkoušeného vinařství se ujala Catherine se svým synem Théem. V roce 2017 kariéru v bankovnictví opustil a do rodinného podniku se vrátil také její druhý syn, Eddy Leiber-Faller.
Théo je zodpovědný především za vinice, zatímco Eddy se stará více o marketing a finance. Ve sklepě má větší slovo Catherine a především jejich dlouhodobý sklepmistr, Ghislain Berthiot. Ve vínech těží z vlastních hroznů ze skvělých vinic, nikdy nenakupují, aktuálně mají přes 38 hektarů ve 200+ různých polohách. Není to jen původní, téměř pětihektarový, zdí obehnaný žulový a písčitý monopol Clos des Capucins, ale vícero dalších vinic (a další v posledních letech pomalu přidávají, například teď zajímavou polohu La Butte du Calvaire v Mambourgu a podařilo se jím získat též něco v Grand Cru Kaefferkopf). Zásadní je pro ně žulové Grand Cru Schlossberg, jedna z top světových ryzlinkových vinic, ze kterého vlastní nemalou část (přes 12 hektarů). Pak je tu Grand Cru Furstentum, se slíny, vápencem a pískovcem a docela strmý jižní svah dávající špičkové tramíny. Na relativně písčité vinici Altenbourg si hrají jak s tramínem tak s Pinotem Noir a Pinotem Gris. Vápenité půdy bohaté na hořčík v Grand Cru Mambourg dávají taktéž hodně charakterní tramíny, stejně jako jsou moc zajímavé z Grand Cru Marckrain.
Skvělá jsou už jejich základní „Vins de cépages“, čisté suché odrůdové záležitosti. Následují vždy výtečná charakterní cuvées (Théo, Colette, Ste. Catherine a Laurence), selekce konkrétních terroirs (Clos des Capucins, Altenbourg, Vogelgarten, …) a poté jednotlivá Grand Cru. A pak jsou tu samozřejmě Vendanges Tardives a Sélections de Grains Nobles, velká sladká vína. Můžete se prakticky spolehnout, že krom právě těchto klasických sladkých vín jsou jejich ostatní (snad s výjimkou tramínu) vždy do sucha. Dělají i pálenky z vína a matolin, vyzrávané nejméně 15 let, a také ovocné (hruška, mirabelky, kdoule…) z vlastní bio sadů. Všechny hrozny sklízí ručně, lisují typicky celé na moderním pneumatickém lisu a po sedimentaci nechávají spontánně kvasit v chladnějších teplotách jejich sklepa ve velkých starých dubových foudres, kde vína následně i leží, obvykle osm až osmnáct měsíců. Vína obvykle před lahvováním trochu přefiltrují přes křemelinu. Je to všechno vlastně úplně „normální“, krom možná nadprůměrně pečlivé práce na vinicích a delšího zrání před lahvováním nic co by se v Alsasku vymykalo, ale jejich vína jsou prostě obvykle špičková. Trochu jsem o tom psal před dvanácti lety, to jsem byl ještě takový poetičtější a ne samá hloupá fakta jako teď :-)
Na nedávné ochutnávce v Praze u dovozce Merlot d’Or vinařství a vína představil přímo Eddy Leiber-Faller, bylo to hodně zajímavé a došlo i na (částečně soukromou) debatu o dalších věcech. Povídali jsme si o naturálnu, už čtyři roky testují kompletně nesířená vína. Ale je pro ně zásadní, aby to byla především vína čistá a kvalitní, jen za naturálno schovávat nějaké vady nejde, ač to mnozí dělají. Hrají si i s betonovým vajíčkem, pro vápencový Riesling z Grand Cru Furstentum, vypadá to nadějně a bude venku někdy příští rok. Tématem byl tak trochu přežitek jednoodrůdových vín, i u některých deklarovaných jako jedna odrůda je malý přídavek něčeho dalšího a i vzhledem k vývoji klimatu se na směsi budou obracet čím dál častěji. A případně odrůdu vůbec nebudou psát, jen název terroir, ze kterého víno pochází. Že jde o Riesling není „zásadní“, i když je teď trendy a víno se díku tomu snáze prodá. Vzhledem k jasnému oteplení si více hrají s Pinotem Noir, mají vína ze čtyř různých typů podloží, výsadby sélection massale z vlastních starých keřů a také z Clos des Epenots, často s vysokou hustotou i 10 tisíc keřů na hektar, pracují u nich s malými burgundskými sudy a celkově velmi seriózně. Budou Pinot Noir vysazovat více, například na Grand Cru Marckrain, kde nahradí šeďák.
I přes pomalou byrokracii ve Francii (vždy si vzpomenu na jeden z legendárních úkolů v Les douze travaux d'Astérix, kdy je téměř zničí snaha o získání propustky A38) a téměř nemožné změny v apelačních předpisech ale hledí ještě dál, za Pinot Noir, a snaží se prosadit změny ohledně povolených odrůd… Musel jsem se usmívat, přesně tohle jsem totiž vždycky dával za příklad „kdo by si v Burgundsku/Alsasku dovolil, i kdyby nakrásně dávalo smysl…“, když Eddy mluvil o tom, že už mají hektar odrůd Syrah a Grenache. A to ne leckde, naroubovali jej na dvacetileté keře původně ryzlinku na nejstarším alsaském Grand Cru, žulovém Schlossbergu. Mají tam tolik ploch, že si mohou podobné věci dovolit (a mimochodem na Grand Cru ryzlinky používají jen hrozny z keřů starších 20-25 let, téměř čtyři hektary pošlou do ryzlinku základního). Je to odvážné a při takové ploše už nejde jen o malý experiment, ale snahu o něco víc. A kdo ví, třeba budeme za padesát let číst v encyklopediích, že jsou tyhle dvě červené odrůdy pro Alsasko zásadní a nejstarší výsadby má Domaine Weinbach :-)
Ale teď už nějaké ty poznámky k vínům :-) Les Vignes du Prêcheur blanc 2019 je bílé z parcely (Lieu-dit „Prediger“) pod Kaefferkopem, jde o koferment odrůd Riesling a Auxerrois, pětinu tvoří Pinot Gris, v menším množství je tam Muscat a Sylvaner. Čerstvé, jemnější, lehce krémové a pecičkové, florální a meruňkové s trochou bylinek. Suché s decentním dotykem cukru, fajn kyseliny, hezká délka, čistě udělané, sympatické, zábavné. Jde o vůbec první ročník z této polohy. Další ročníky jsou prý ještě lepší. Pinot Blanc 2019 je směs Pinot Auxerrois s třetinou Pinot Blanc vrais. Krémovější, žlutě ovocné, kulatější, trochu vápenité, čisté, fajn délka, vyváženost, slušná kyselina, kulatější. Hezké milejší bílé, ale relativně jednodušší.
Riesling Cuvée Théo 2019 pochází čistě z Clos des Capucins. Chce trochu vzduchu a poté nabízí moc pěkný mix kouřovosti, florálních tónů, ovocnosti do peckovin a citrusů. Suché, čisté, vyvážené, s moc pěknou kyselinou a lehkou krémovostí, delší hebčí ovocnost ale zároveň živost. Dost fajn. Riesling Cuvée Colette 2014 pochází ze starých keřů na žule pod Schlossbergem, do ročníku 2013 se jmenovalo Cuvée Catherine, od 2014 dál změnilo jméno na památku zesnulé Colette. Nazrálejší vůně, citrusová, jemnější, s krásnou kyselinou a pevným tělem, delší. Seriózní, krásné víno. Riesling Grand Cru Schlossberg Cuvée St. Catherine 2019 pochází ze starých (60-70+ let) keřů na této vinici, z jejich celkových výsadeb do něj jdou tak dva hektary. Ovocně vyzrálý, koncentrovanější, citrusový a žlutě ovocný, suchý, plnější, krémový, delší, bohatý mladý ryzlink. Velké víno na začátku cesty, ač mému vkusu vlastně více vyhovuje přísnější Colette. Riesling Grand Cru Schlossberg 2005 z magnum lahve s hrdlem zalitým voskem. Tmavší, nazlátlá barva. Zralý, voňavý, ovocně-medový a velmi jemně petrolejový ryzlink, s bylinkami a kořením, suchý, uhlazenější, jemný a elegantní, delší. Skvělý.
Pinot Gris Clos de Capucins 2019 je poměrně koncentrovaný, krémový ovocný představitel odrůdy, s tóny hrušky a trochou citrusů, plnější, koncentrovaný, s pěknou kyselinou ale uhlazenější, delší. Seriózní šeďák! Gewurztraminer Les Treilles du Loup 2019 pochází z Clos des Capucins ale i některých okolních vinic, jde o první ročník tohoto vína. Voňavé, květinové tóny, liči a tropické ovoce. Plnější, s výraznějším alkoholem a teplejší, ale slušná kyselina, nasládlé (je tam zbytkový cukr k patnácti gramům) a zároveň s minerální slaností, krémové, delší. Podobná vína úplně nevyhledávám, ale je to dost povedené. Gewurztraminer Grand Cru Furstentum 2006 je nazrálejší koncentrovaná klasika. Medové, kořenité, něco exotické ovocnosti, trochu pomerančová kůra, sladké, intenzivní, s krásnou kyselinou, dlouhé. Vědí co dělají :-)
