Po delší době jsem otevřel základní crémant z Domaine Bénédicte et Stéphane Tissot z Jury, v mnoha uplynulých letech jsem spíš chutnal jejich legendární BBF školený v sudech nebo Indigéne rozkvášený v lahvi moštem slámovky a tedy bez jakéhokoliv vstupu mimo hroznů. Crémant Blanc Doságe zero je taková „normální klasika“, v aktuální nejčerstvější šarži (odstřel v listopadu 2021) pochází samozřejmě čistě z jejich vlastních biodynamických vinic a odrůdově je to 50 % Chardonnay, 40 % Pinot Noir, 5 % Poulsard a 5 % Trousseau zhruba z poloviny fermentované a školené ve starších dubových sudech. Jde o neročníkovku, ale hrozno bude pocházet jen z jednoho roku, zde bych odhadoval 2019. Tmavší barva, až lehce narůžovělý tón, pěkné bohaté perlení menších bublinek. Kouřové, navinule malvicové a minerální s dotykem kořenitosti, badyánu. Suché, širší a výrazné, lehce svíravé, na víno bez dozáže relativně měkčí a uhlazené, čekal bych výraznější kyseliny a živost, slušně dlouhé. Taky jsem si trochu říkal, zda i tohle víno už dnes nerozjíždí moštem, mělo to některé znaky. Pije se velmi dobře, to zas jo, ale nějak… nevím, očekávání byla větší. Není na tom vůbec nic špatně, prostě jsem jen doufal, že srdce bude bušit rychleji. Profesionální hodnocení, že? Žádné body, žádná tabulka, jen sprosté dojmy!
Druhá zastávka bude v Čechách. Na nedávné ochutnávce vín ze severu na zámku Pátek mne dost oslovilo Rulandské modré 2018 ve výběru z hroznů od Českého vinařství Chrámce (web) nazvané Nešama. Mám ho doma a brzy padne celá láhev, ale teď jsem otevřel „mladšího bratříčka“, Rulandské modré výběr z hroznů košer 2018 z edice Maestro. Liší se, pokud to správně chápu, především kratším školením – rok v nerezu a následné rok v dubových sudech. Zatímco Nešama byla v nerezu roky dva. Cena ve vinařství ale stejná, 350 Kč. Barva moc pěkná, trochu tmavší rubínová. Zralejší, teplejší červená ovocná aromatika, trochu znát vyšší alkohol ale nijak neruší, s časem a vzduchem se více projevuje kořenitost, trochu kmínový chleba a až pikantní pepřovitost. Suché, čisté, s dobrou kyselinou, středně plné, lehce svíravé, se spíše měkčím uhlazenějším tříslem a teplejší delší dochutí kde je alkohol přes 14 % znát. Obecně jsem spíše fanouškem pinotů blíže pozdnímu sběru než výběrům, ale je fakt, že ty výběrové Chrámecké jsou zřídkakdy nějak přestřelené / rozblemclé. Ročník 2018 byl teplý a suchý a víno je na tuhle oblast až netypicky slunečné, ale stále výborné. Ovšem žádná severská zasmušilost, pro kterou jsem si je na přelomu tisíciletí zamiloval! Nahradím nějakou skandinávskou detektivkou s obzvláště obskurními způsoby vražd a rozervanými detektivy ve vleku alkoholu a osobních démonů!
