Dnes se budeme pohybovat v Itálii, v kraji Umbrie, jen pár kilometrů přes údolí od starověkého města Assisi. Elena a Roberto DiFilippo zde provozují podnik Plani Arche (web), rodinné vinařství se šesti hektary vinic rozprostřenými v šesti různých polohách. Jméno podniku je latinskou verzí názvu místní svatyně, Pian d’Arca, kde prý sv. František z Assisi pronesl své slavné první kázání ptákům. Mají vinice v certifikovaném bio a jedou s velkým příklonem k postupům biodynamickým a také těm, které učí Masanobu Fukuoka. Pro práci na vinici používají spíše koně než traktor, ač Roberto už měl dvakrát zlomenou nohu po kopanci. Ale traktory mají zase jiná rizika! Pěstují především Grechetto a Sagrantino a také nějaké to Sangiovese, Barberu a lokální klon Trebbiana. Co a jak a proč (ne)dělají ve vinicích sepsali do přehledného PDFka. I ve sklepě jedou čistě a bez aditiv, některá vína jsou i nesířená. Podnik je postaven na dědictví rodiny Eleny, Roberto své rodinné vinařství (které je mimochodem bio již od roku 1994, takže to pro ně není nějaký aktuální trend) přenechal sestře ale sám je ještě spolumajitelem a vinařem v podniku La Sapata, který ovšem nenajdete nikde poblíž, ale v Rumunsku :-) Vzhledem k výše uvedenému v kombinaci s vzhledem vinět, a husami prohánějícími se mezi řádky, jsem čekal trochu funky záležitosti, ale byl příjemně překvapen.
Z produkce jsem prochutnal pět vín, která do nabídky zařadil dovozce Víno pro Vás. Troncafuga Bianco 2021 (Umbria IGT) je Trebbiano z jílovitých a vápenitých půd, připravené čistě v nerezu s nějakým tím ležením na kalech a spíše jako čerstvější pití, lahvováno bez filtrace. Láhev čirá burgundská, aglomerovaný korek bez záklopky. Tmavší barva. Aromatika uměřenější a florálně-zemitě-minerální spíše než ovocná. V chuti suché, středně plné a docela lehkonohé, s fajn kyselinou, trochu svíravé a zajímavě postavené. Pilo se dobře. Ovšem o dost více se mi líbilo Grechetto 2021 (Umbria IGT). Jde o směs dvou sběrů různé vyzrálosti z jediné jílovo-vápenité parcely, školeno čistě v nerezu. Lahvováno lehce zasířené, ale mají i variantu nesířenou. Láhev burgundská, aglomerovaný korek a kovová záklopka. Barva tmavší žlutá. Vůně o něco výraznější, možná s dotykem žlutých peckovin, ale mnohem více je to o sušeně florálních, minerálních a zemitějších projevech. V chuti krásně strukturované, suché, s výtečnou kyselinou, minerální, delší. Skvěle postavené, lehce slané, charakterní víno. To mne bavilo velmi! Za mne jasný vítěz degustačního setu, při aktuální „akční“ ceně 266 Kč dvojnásob.
Troncafuga Rosso 2021 (Umbria IGT) je deklarováno jako Sangiovese, ale může v tom být troška odrůd Sagrantino a Barbera. Po spontánní fermentaci a zhruba dvoutýdenní maceraci leží několik měsíců jen v nerezu. Láhev čirá burgundská, aglomerovaný korek bez záklopky. Nijak tmavá rubínová barva. Trochu divočejší ovocitý projev, spíše červené ovoce, linka černého čaje. Suché, středně plné, šťavnatě červeně ovocné a s takovou až „hroznově-moštovou“ přímostí, svíravé, dobře pitelné. Chce to nějaké mastné salámky a tak. Montefalco Rosso 2019 je kombinace odrůd Sangiovese (nadpoloviční část), Barbera a Sagrantino. Školeno opět v nerezu, ale přes rok. Osobně bych si tipnul i nějaké větší sudy, ale neuvádí je. Ve vůni na úvod trochu vápenité, vlhká zeď. Postupně bohatší, intenzivnější „jižní“ zralejší sladší ovocnost, s pěknou kořenitou linkou. Suché, zrale ovocné, přes vyšší alkohol nepůsobí vůbec hutně a vlastně ve středu chuti relativně lehce, šťavnaté, svíravější, dobře pitelné, chutné.
Úplně něco jiného je Sagrantino di Montefalco APOCA 2017. Jejich top víno z prestižní apelace, stoprocentní Sagrantino s delší macerací, až čtyři týdny, a zráním rok a půl až dva v barrique a tonneaux sudech. Zde je láhev tvaru bordó a korek ještě zalit voskem. Temně červené a od pohledu mohutné. Až přezrálé hrozno a již i vyzrálejší v lahvi, intenzivní, sladce likérově ovocné, přezrálé červené ovoce, kořenitost, trocha vanilky. Spíše suché ale dotyk sladkosti tam, i díky velmi vysokému alkoholu, je. Zrale červeně ovocné, kořenité, sladší výrazné třísloviny, slušně postavené, delší, trochu zemité. S časem, a otevřením na vzduchu, se ten projev posunul až směrem k vermutu, k sladké ovocnosti v kombinaci s bylinkami, chvílemi mi to evokovalo nepříliš sladké Barolo Chinotto :-) Hodně efektní záležitost na zimní posezení u krbu.
