Minulý týden jsem si se zástupcem vinařství prochutnal několik vín ze sortimentu Quinta da Romaneira (web, dováží Kupmeto), tradičního portugalského vinařství z oblasti Douro a producenta portského. No portského… Romainera oficiálně existuje od roku 1757, byť v oblasti vinařila už předtím, a od roku v 2004 v majetku Brita Christiana Seelyho (který stojí za pozvednutím Quinta do Noval a dělá i dost fajn přísné bubliny v Anglii, krom toho že je ředitelem AXA Millésimes a jejich širokých vinařských aktivit v Bordeaux i jinde), v roce 2012 se přidal Brazilec André Esteves, a pod jejich vedením se spousta věcí změnila. Podnik s 412 hektary pozemků (druhý největší v oblasti, révou je ale osázeno „jen“ 86 hektarů a prostor na expanzi tudíž velký) na třech kilometrech toku řeky Douro se více zaměřil na klasická tichá vína, ostatně jako mnozí další v oblasti, portské dnes tvoří necelou třetinu jejich produkce. A budoucnost silně vidí v bílých vínech (z odrůdy Gouveio, ale mají vysazeno i Viosinho a Rabigato a zkoušet budou i ty mezinárodní) z vyšších nadmořských výšek, ale experimentují i s výsadbami v oblasti neobvyklých odrůd jako Syrah či Petit Verdot. Většinu výsadeb ovšem tvoří klasika – Touriga Nacional, Touriga Franca, Tinta Roriz (aka Tempranillo) a Tinto Cão. Vybudovali nový moderní provoz více přizpůsobený právě produkci nefortifikovaných vín, vínům z jednotlivých specifických vinic a podobně.
Gouveio 2021 (Douro DOC) je odrůda v čisté podobě, z nerezu (případně s malou částí fermentovanou ve dřevě), ze severně orientovaných výsadeb v nadmořské výšce okolo pěti set metrů na břidlici. Čerstvé, čisté, citrusy a zelené jablko a lehce zajímavá kořenitost. Čisté, suché, středně středně plné, pěkné kyseliny, minerální linka, kořenitost. Naslepo bych asi dostat nechtěl, zařazovalo by se obtížně, nic zásadního ale fajn gastronomicky vděčné a dobře pitelné bílé :-)
Sino da Romaneira 2018 je směs všech hlavních červených odrůd s dominancí Touriga Franca (+ Tinta Roriz, Touriga Nacional a Tinto Cão), deset měsíců v použitých francouzských sudech. Čisté, spíše červeně ovocné, s dobrou kyselinou a pitelností, uhlazenější třísloviny, nekomplikovaně fajn pití se slušnou délkou Douro Tinto 2015 je rovným dílem Touriga Nacional a Touriga Franca a v menší míře další dvě, přes rok ve francouzských barrique sudech ze zhruba pětiny nových. Trochu teplejší, vyzrále ovocnější aromatika, zároveň již poměrně nazrávající v lahvi. Sladší otevřenější ovocnost co k tradičnímu portskému trochu upomene. Suché, čisté, spíše červená ovocnost, dobré kyseliny, stále celkem dost tříslovin a solidní délka. Ale nijak zvlášť mne nezasáhlo.
Touriga Nacional Três Parcelas 2019 je čistá Touriga Nacional, selekce ze tří specifických vinic (Tomba Chapéus, Apontador a Mina, vyobrazeny jsou na vinětě), školeno 11 měsíců ve dřevě, z toho přes třetinu v nových francouzských barrique sudech. Čisté, červeně ovocné, s výraznější florální linkou (růže, sušené květy), voňavé a čerstvé. Dřevo vůbec nevystupuje, vlastně bych tipoval školení povětšinou v betonu. Suché, čisté, strukturované a moc dobře postavené, vyvážené, šťavnaté, s čerstvou červenou ovocností, mineralitou a dobrou délkou. Elegantní, charakterní víno. Má to takový trošku podobný styl jako některá vína odrůdy Mencía z Bierza a tudíž mi hodně sedí. Pro mne určitě víno degustace.
Douro Reserva 2016 je jejich elitní červené, tři čtvrtiny Touriga Nacional a čtvrtina Touriga Franca, selekce top hroznů z nejstarších a nejlepších poloh, školeno z třetiny v nových francouzských barrique sudech a zbytek sudy použité teprve podruhé. Tmavá, hlubší barva. Teplejší, vyzrálé, bohatší klasické evropské velké červené, aromaticky na pomezí zralých červených a tmavých plodů, s efektním dřevem a kořenitosti. Suché, zrale červeně ovocné, s jemnozrnným již trochu se uhlazujícím tříslem, šťavnatost, délka, struktura… výborná věc. Naceněná už také docela vysoko, ale na druhou stranu za mne stylově koncipovaná na „souboj“ s různými supertoskánci a klasickým Bordeaux, kde si povede dobře.
V portském jsme si dali klasiku. Fine White je směs odrůd Malvasia Fina, Gouveio, Códega a Rabigato z nejvýše položených břidlicových poloh, část macerace zastudena, víno školeno zhruba tři roky půl na půl v nerezu a starých dubových sudech. Poměrně voňavé, expresivní, calvados a květiny, sladké, výrazné, intenzivní, s dobrou kyselinou, alkohol dost znát, delší teplá dochuť. Dobrovolně přiznávám, že pro tenhle styl nemám moc užití, ale docela mne lákalo vzít nějaký dobrý tonic a udělat si koktejl :-) Fine Tawny je Tinta Roriz, Touriga Franca a Tinta Barroca, klasika z hroznů šlapaných v lagares (ovšem ne původních kamenných, ale nerezových; a „šlapadla“ už dneska taky mají mechanická, byť stále aplikují i lidskou práci), školeno ve velkých starých dubových sudech nějakých pět let. Voňavá, výraznější klasika, sušené červené ovoce, sladké, výrazné, čisté, dřevo překvapivě docela znatelné, sladkost a kyseliny a balanc, hezky udělané, delší, teplejší, výborně se to pije. Potěšilo. Ruby Reserve je Touriga Nacional, Touriga Franca a Tinta Roriz s menším dílem Tinto Cão a Tinta Barroca. Kategorií postaveno mezi Fine Ruby a LBV. Školeno zhruba tři roky v kombinaci starých neutrálních dřevěných tanků a nerezu. Trochu divočejší aroma, čerstvější a „veselejší“, červené ovoce a florální linka. Intenzivní, sladké, delší, efektní, opět červené ovoce a něco květin, příjemná kyselina ale cukr přeci jen dominuje, delší a efektní s teplejším dozníváním vyššího alkoholu. Osobně bych sáhl po základním Tawny :-)
