Hledání skvělých ryzlinků nikdy nekončí! Tentokrát jsem se místo Německa mrknul na Moravu. Ale vinař Filip Mlýnek (web), krom času stráveného u Michlovského a obrovských úspěchů vinařství Volařík v době kdy tam pracoval jako sklepmistr, pracoval několik let také u slavného Weingut Künstler. A jak vypadá skvělý ryzlink by tedy měl vědět :-) Já zkusil Ryzlink rýnský Staré 2020, suchý pozdní sběr z vinice v katastru Dobrého pole. Jde o jednu z teplých poloh Dunajovických kopců, s černozemí a sprašemi ale také (a to by mělo platit pro tenhle ryzlink) v nižších polohách dost písčitou, každopádně ve všech případech také hodně vápenitou. Připraveno čistě v nerezu. Láhev pistole, šroubový uzávěr. Tmavší, nazlátlá barva. Poměrně expresivní aromatika, již lehce nazrávající, minerální, medovo-kořenitá s linkou sladšího žlutého až tropického ovoce. Suché, intenzivní, poměrně koncentrované ale nijak plné, cukr prakticky neznatelný a kyselina naopak velmi vysoká, víno je to řízné, ostřejší. Slušná délka. Cena 250 Kč nebo tak nějak. Inu proč ne, upřímně. Byť, a teď pár pravidelných čtenářů možná klepne, ta kyselina možná až trochu vyčuhovala a stoprocentně harmonické to nebylo :-) Což neznamená, že v acid freaks nevzbudí neskonalé vzrušení!
A když ryzlink, tak následovat bude… pinot :-) V restauraci Leaf, kterou mimochodem mohu vřele doporučit (a dvojnásob, pokud rád chytré zpracování zeleniny a nemusíte nutně ve všem živočišný protein), jsme si dali Chassagne-Montrachet Rouge „Les Chênes“ 2017 z vinařství Philippe Colin (web), tedy klasiku z oblasti dnes slavnější pro bílá, ale z polohy, kde různé typy vápence a specifika místa dost volají po červeném. Ročně připraví nějakých 90 tisíc lahví ze zhruba 11.5 hektarů vinic ve 20+ různých polohách, dvě třetiny jsou bílá. Na vinicích jedou v lutte raisonnée relativně blízko bio, ale prostor stříknout si nechávají. Vína většinou školí v dubových sudech, v klasických 228l ale čím dál více v 450 a 500l. Jo a při lahvování zatláčí korky pár milimetrů pod hrdlo a prostor zalévají voskem. Víno je to mladé, s nijak tmavou rubínovou barvou. Pinot stále velmi čerstvý, čistý, krásně ovocný do višní a třešní s lehce kořenitou linkou. Víno suché, čisté, středně plné ale relativně lehkonohé, opět peckovinová ovocnost, vyváženost, skvělá pitelnost a slušné délka. Lehce hranatější, trochu svíravé, něco tříslovin, fajn stavba. Je to dost fajn víno, jen prostě… Je to vesnické Chassagne a maloobchodně u nás stojí osm stovek. A ač je to jasné Burgundsko, potěšilo mne a pil jsem s chutí, tak prostě vím, že za tyhle prachy koupím dvě vína odjinud co mi poskytnout nejméně stejně příjemný zážitek. Jen to nebude burgundský pinot. A občas chcete burgundský pinot. Ale nechcete platit za burgundský pinot. Je to složité, viz i včerejší zápisek! First World problems.
