Opět jsem si pořídil pár lahví z jurského Château d'Arlay (web, na úvodní stránce nádherné časosběrné video s rozbřeskem nad vinicemi a ruinou starého hradu), jednoho z vůbec nejtradičnějších a nejstarších producentů ve Francii. Trochu více jsem se o nich rozepisoval u lahve „poločerveného“ vína Corail před osmi lety a pak se k jejich vínům pravidelně vracel. Tentokrát otevřel červené a dvě bílá. Začneme Côtes du Jura Rouge Pinot Noir 2016, tedy jejich aktuálním (!) červeným pinotem. Líbí se mi protáhlá číst viněty na hrdle, která krom ročníku vína neméně výrazně informuje i o roce, kdy bylo víno lahvováno. V tomto případě tedy 2019. Víno pochází ze starších (40+ let) keřů na šedých a modrých slínech, je školeno rok v použitých burgundských 228l sudech a další dva roky sudy scelené ve větších tancích. Burgundská láhev, tenčí kovová záklopka, aglomerovaný korek. Světlejší rubínová barva. Čistá, příjemná, vyvážená, poměrně precizní červeně ovocitá peckoviná vůně v burgundském duchu, s jemnější kořenitou linkou a dotykem lesního podrostu. Relativně lehkonohé ale váhu to má, suché, čisté, červeně ovocné, s jemným tříslem a lehkou svíravostí a minerální linkou. Charakterní, příjemné, klasické. Elegantní, přístupné nyní, ale nebál bych se, že by 5+ let nezrálo do krásy a v kondici nevydrželo i déle. Byl to právě pinot, na kterém si Château d'Arlay začalo v 15. století budovat renomé. Uteklo dost času, ale i v moderní historii se jim s touhle odrůdou daří.
Dalším vínem bylo Côtes du Jura Blanc „Tradition“ 2018 (lahvováno v lednu 2022), typické spojení 1/3 odrůdy Savagnin a 2/3 Chardonnay, v jejich případě již kvašené společně a následně školeno přes tři roky v použitých dubových sudech. Už jsem se zmiňoval dříve v případě ročníku 2015, ale pro mne je tohle Tradition trochu „netradiční“. Ano, tento termín je v Juře obvykle používán pro směs Chardonnay se Savagninem, ale zároveň pro vína alespoň částečně školená pod kvasinkovým závojem. Zde jsou sudy komplet dolévané a závoj se netvoří, byť trochu charakteru víno tak či onak nasaje z prostředí. Burgundská láhev, tenčí kovová záklopka, aglomerovaný korek. Tmavší zlatavá žlutá barva. Na úvod víno působí trochu nevyhraněně a leze z toho alkohol, je hodně mladé a svědčí mu klidně den v otevřené (částečně odpité) lahvi a nebo pořádné prodýchání v karafě. Zralé, žlutě ovocné, lehce až likérově působící, trochu malvicově navinulé, oříšková linka. Suché, plnější a trochu kulatější, dokonce bych si tipnul i lehký zbyteček cukru, čisté, slušně dlouhé, s mírně slanou linkou v závěru. Proč ne, jen… „něco“ tomu tentokrát chybí. Uvidíme jak se zráním v lahvi.
Côtes du Jura Blanc Chardonnay „En Treize Vent” 2019 (lahvováno konec 2021) je selekce Chardonnay z vysoko posazených velmi starých jižně orientovaných výsadeb na jílovité půdě pod ruinami hradu nad současným zámkem, z poměrně teplé ale velmi větrné (odtud jméno) polohy. Sbíráno hodně vyzrálé a školeno v kombinaci nerezu a dubových sudů. Burgundská láhev, tenčí kovová záklopka, aglomerovaný korek. Krémovější, expresivní žlutě ovocná vůně s jasnou ale hezky zakomponovanou linkou dřeva, od přivonění „tučnější“ styl, lehce kořenité a s tónem máslového pečiva. Suché, plnější, čisté, krémové a zakulacené ale s pěknou kyselinou, citrusová linka, dlouhé, s dotykem vanilky a lístkových oříšku a minerální linkou. Opulentnější, efektní, přístupné ale seriózní cháčko co je krásně k pití teď ale bude se vyvíjet v lahvi mnoho let. Pro mne balancuje na hraně jisté líbivosti, ale nepřekračuje ji a pil jsem s chutí.
Už dříve jsem psal, že vinařství se nedávno přiklonilo k bio a dokonce biodynamice, ale paradoxně to nevedlo k nějak víc funky vínům nebo něčemu takovému. Udělali trochu pořádek ve sklepě, obnovili zásobu sudů a přidali menší kousky a podobně. Výsledkem je, že za poslední roky jsou ta vína vlastně kultivovanější, rafinovanější, ale… přiznám se, že takový ten pocit „zaplouvám do starého vlhkého sklepa, kde se tvořila historie“ u nich byl lehce potlačen. Měl jsem to s nimi silně spojeno, bral za součást jejich charakteru, a trochu postrádám. Pro jiné bude aktuální projev jasný krok kupředu. Každopádně především Pinot Noir si více než rád pořídím znovu, o vínech školených pod závojem nemluvě (o tom zas někdy příště). Všechna vína jsem měl od Matějky (web neaktuální, napište si o zařazení na maillist) a v nedávném závozu zaplatil i s dopravou 480 Kč za červené a po 530 Kč za bílé. Což jsou ceny velmi podobné tomu, za co vína mají ve Francii na vlastním e-shopu vinařství.
